jak vyjít s manželem -(ukázka z knihy) druhá část

Omlouvám se za zpoždění v uveřejnění této druhé části   Řekněme si nyní něco ke kategorizaci manželů. Dělíme je do tří skupin, přičemž zařazení do jednotlivých skupin není stálého charakteru a může se časem a okolnostmi, ale i vaší pílí měnit. 

Je to dáno tím, že manželé, na rozdíl od manželek, jsou vychovatelní, vzdělatelní a tvární, takže se mohou třeba každých deset let (realističtější období je však čtvrtstoletí) chovat jinak a patřit tak do jiné skupiny. Jejich vývoj je z převážné části ovlivňován jejich okolím, tj. manželkou a tchýní.

1) Schánilové: Sem můžeme zařadit ty manžele, kteří jsou v podstatě to nejlepší, co si každá žena může jen přát. Bývají příjemní, společenští, ale zároveň drzí a vlezlí, což jim usnadňuje jejich věčné shánění. Pídí se po všem, co by se, třeba i někdy později, mohlo hodit.

Dokážou tak rodině – a to je pro schánili typické – ne sobě, ale rodině – zajistit v podstatě cokoliv. Domácí vepřové od sedláka, zajíce od hajného, slušné auto za slušnou cenu od slušného dovozce ojetin, výkonný počítač pod cenou od překupníka, dovolenou na poslední chvíli, lístky na vyprodané představení. Vyjedná slevu na kupovaný byt, prosadí vyřízení reklamace vrácením zboží a peněz, sežene protekci na poliklinice v Praze, zajistí vrácení odebraného řidičského průkazu, přemluví úředníka i v neúřední den.

Schánila je třeba si udržovat a hýčkat: „ Je to problém, ale já vím, že ty to nějak dokážeš, ty to určitě zvládneš,“ je nejčastější zaklínací formulka, která jsouce doplněna milým, všeslibujícím úsměvem, nebo dokonce polibkem, dělá opravdové divy.

Z těch slibů nemusíte mít strach, protože je pravdou, že schánilům kolikrát stačí něžné pohlazení u večeře, možná tak nanejvýš chvilkový sex, jež vás mnoho nezatíží, protože oni většinou nejsou naprogramováni na nějaké obzvláštní erotično. Berte to jako jistou daň za jejich snažení, protože často je pro ně tím pravým vyvrcholením úspěch a dosažení vytknutého cíle.

A pokud se náhodou schánilovi něco nepovede, je absolutně nevhodné, ba zničující, začít manželkami tak oblíbený monolog: „ No vidíš, já to věděla, že to takhle dopadne, kdybys býval ...“ Správná a chápající manželka naopak jen mávne rukou a uklidní svého chotě konstatováním: „ Vždyť se svět nezboří, každý den nemůže být posvícení a ty si nějak poradíš, já ti věřím….“ V téhle větě je ta správná důvěra, která dokáže z normálního schánila udělat úplného magora, jež nedá pokoj, dokud nedosáhne svého, dokud nevyčerpá všechny myslitelné, i nemyslitelné možnosti.

A ještě něco. Schánilům můžete na rovinu a přímo ří-

kat, co mají zařídit, co mají zajistit a co sehnat, protože vy z toho nejste a nevyznáte se v tom. Nikdy to však nesmí být ultimativní příkaz. I schánil je totiž chlap a chlap je přeci vůdce smečky tak mu nebude nějaká urousaná samička radit, či poroučet.

2) Skokani a borci: Jsou manželky, pro které je tato skupina manželů tou nejvhodnější. Skokanem zde rozumíme takového manžela, který je skálopevně přesvědčen, že manželce je třeba splnit veškerá přání, ba dokonce i ta, která ještě nevyřkla.

Prostě, skokan vždy udělá, co vám na čočkách vidí. O polední přestávku v zaměstnání skočí místo oběda na úřad - když jde z práce, skočí pro dítě do školky – skočí do čistírny – skočí nakoupit – skočí k babičce pro vajíčka – skočí něco uvařit – skočí vyžehlit – skočí… jenom nesmíte zapomenout, že tento manžel rád skáče a tak mu musíte aspoň dvakrát do měsíce umožnit skočit do ložnice a tam si skočit.

Skokanovi je potřeba projevit lásku a uznání a uvidíte, jak radostí poskočí. Pokud to dokážete, nemusíte mít obavy z vydání přímého povelu, ale, prosím vás, jemně a něžně, protože žena má být skvostem jemnosti a něhy.

Tak třeba jste za celý den v kanceláři strašně unavená a chcete si odpočinout, ale zjistíte, že doma nemáte ani patku chleba. Usmějete se na svého skokana a něžným hláskem požádáte: „ Prosím tě Pavlíku, nemohl bys skočit do sámošky, já jsem tak uondaná …“ Vsaďte se, že jeho odpověď bude: „ Samozřejmě miláčku, hned běžím, jen se klidně natáhni,“ protože jeho chlapsky skokanský rozum mu říká, že jste unavená a že je tudíž potřeba vám pomoci.

Ovšem to nesmíte takovou žádost vysílat z polohy ležmo na guči, nebo rozvalená s cigaretou v křesle, slzíc nad dojemností jihoamerické telenovely. Zmíněné polohy můžete zaujmout až po jeho odpovědi. Skokan má totiž patologickou potřebu vám pomáhat a proto musíte vždy vypadat vytížená, utahaná, stresovaná. Jinak se dopouštíte zrady na jeho egu, na jeho ješitnosti a hlavně na jeho lásce, která pro skokana vždycky znamená ochotu pomoci.

Někdy se stává, že skokani mohou být i borci. Takovému potom nestačí skákání dvakrát do měsíce. Borcem je totiž manžel, který se stává nepřekonatelným v ochotě a pozornosti vůči manželce vždy v den, který jste si určili jako den dováděcí.

I když to klasicky bývá středa, je ale dobré v případě borce nemít žádný plánovaný den, protože pak získáváte jeho ochotu kdykoliv. Stačí mu jen dát najevo, chcete-li naději, že zítra ano. Rozlišujte ovšem naději a slib. Naděje se nemusí uskutečnit, ale pokud budete příliš často rušit své sliby, opět raníte manželovo sebevědomí a dokonce v něm můžete vzbudit podezření, že není něco v pořádku. Začne větřit v nevěru a má malý krůček k patologické žárlivosti.

Ale i nenaplnění nadějných nadějí je hazardování s obětavostí vašeho miláčka. A tak každé nenaplnění slibné naděje by mělo mít reálný základ, jako třeba že jste zapomněla na příjezd milované maminky. A protože se jedná o opravdu milovanou maminku, která vás vždycky poctí kouzelnou několikadenní návštěvou, myslím – ba jsem přesvědčen, že manžela sexuální choutky přejdou minimálně na týden.

Pokud budete borci předkládat příliš často plané sliby, bude se dříve či později jejich uskutečnění vehementně domáhat. Chcete-li tedy, aby borec skákal, jak vy chcete, musíte své sliby plnit, ale hlavně musíte neustále stimulovat jeho ego, jeho ješitnost. Využijte zásadně rady č.1 a mějte na paměti, že borci jsou na hodnocení jejich výkonů zvláště citliví. Vhodná je i varianta katastrofická: „ Bože můj, ty mě jednou odděláš…“ To zabírá, protože jste navíc pošimrala jeho atavistické sklony. Váš manžílek v té chvíli získává pocit, že je váš pán a neomezený vládce nad vaším životem.

Zatímco schánil očekává pochvalu od své rodiny a v jejím kruhu, skokani a hlavně borci si rádi vychutnávají pochvalu tak říkajíc před nastoupenou jednotkou. Potřebují, aby se o jejich schopnostech a výkonech dozvěděl širší okruh vašich přátel a pokud možno všechny vaše kamarádky. Pokud jsou s vámi ve společnosti přátel, stačí jim třeba jen krátká dvojsmyslná věta a váš spokojený a odevzdaný pohled.

Dejme tomu, že k vám na návštěvu přijde kamarádka z práce. Něžně poprosíte skokana – borce, aby vám uvařil kávu. Když jí přinese, podíváte se na něj pohledem vrnící a věčně chtějící kočky a poděkujete: „ Děkuji má lásko/ broučku.“ Skokanovi tohle většinou stačí, ale borci musíte dát najevo, že ho skutečně za borce považujete. Váš pohled musí být vlhce oddaný, když děkujete: „ Díky motýlku /pejsánku.“ Musí to být něco nezvyklého a dvojsmyslného, abyste to potom mohla kamarádce vysvětlit, ale tak, aby to ještě manžel slyšel.

Řeknete tedy něco jako „ to je takový můj šikovný motýlek, jen kdyby nechtěl pořád opilovávat,“ nebo „ je to fakt takový můj pejsánek, vždycky jakmile přijdu domů tak na mě skočí…“ Pozor, nesmí to znít ironicky, ale naprosto oddaně a vyčerpaně, spokojeně. Borcovo mužné ego sice povyroste aspoň o dva centimetry.

Bohužel je tu nebezpečí, že návštěvy vaší kamarádky se zintenzivní a to dokonce i tehdy, když vy nebudete doma. Na druhé straně je docela možné, že samou závistí vaše kamarádka na vás již nebude mít čas. Obě varianty jsou pravděpodobné, ale to jste celé vy – ženské!

3) Trubci: Tady není v podstatě co psát, protože je asi každé z vás jasné o čem je řeč a není vůbec podstatné co udělat, abyste s trubcem vyšla, protože trubec vždycky ztrácí význam, jakmile odvede svoji práci. A je už jen na vás, jestli ho potom donutíte opustit ten váš úl, nebo zdali ho budete ještě nějakou dobu trpět. 

Vím, že ta druhá varianta vyžaduje vaše veliké přemáhání, protože trubec jen překáží a otravuje váš jinak spokojený život.  Motá se v kuchyni, vadí v obýváku a překáží v ložnici. Trhá ponožky, špiní prádlo, drobí na koberec, cintá na ubrus, ukapává na záchodě, smrdí pivem, chrápe, prdí. Navíc nelistuje v erotických časopisech, nedívá se na porno, nešilhá po sousedce a nevnímá ani vaše, ani jiná prsa, boky či nohy.

Tenhle typ je trubec odjaktěživa a pravdou je, že žít s ním může jen žena – včelí matka, protože ta postrádá, stejně jako on, jakékoliv sexuální choutky a v podstatě jí stačí jedno nebo dvě oplodnění za život.

Trubci od přírody jsou ti muži, jimž matka příroda zakódovala do jejich řetězce DNA tzv. jelení gen. Ten pak způsobuje, že muž je v říji tak maximálně třikrát za svůj život. V době říje je pak přímo nepříčetný, ale jakmile se mu podaří svoji laňku oplodnit, jeho sexuální aktivita až do příští říje, často ale i navždy, pohasne. Pocit, že svoje stádečko již dostatečně rozmnožil, je pro něj natolik dostačující a uspokojující, že od té doby je pro něj soulož stejně zbytečnou záležitostí jako schůze parlamentu.

Majitelky takového trubce, které nejsou včelí matky, musím upozornit, že se s tímto případem dá jen velmi málo co dělat. Veškeré vaše snahy, i přes absolutní rafinovanost podtrženou svůdným prádélkem, podvazkovým pasem a punčochami, jsou marné. Dobře naleštěná karoserie nového vozu vzbuzuje u trubce od přírody daleko větší vzrušení než voňavá hebkost manželčiných vypouklin.

A pokud se, milé dámy, nedokážete smířit s tímto těžko měnitelným stavem věcí, nemohu v zájmu vašeho zdraví doporučit nic jiného, než pořízení tzv. náhradníka a to, pokud možno, ze skupiny skokanů a borců. To, že se s tím trubec nějak smíří, je vlastně jediná trubcova kladná vlastnost.

Trubcem se však může stát i zpočátku jinak normální muž, patřící do ostatních skupin našeho přehledu. Změna se stává vždy v manželství. Jen u deseti procent však nastává tato změna vlivem jiných okolností a podnětů, než je samo manželství a hlavně vlastní žena. Ano, v devadesáti procentech případů, je hlavním důvodem změny muže v trubce manželka. Ptáte se, jak je to možné?

Stává se to převážně ze stresu, který starostlivý manžel prožívá, když zjistí, že to s jeho ženou nevypadá růžově. Hnedle každý den jeho milovaná trpí hroznými bolestmi hlavy, je unavená, něco na ní leze a to vždycky, když ulehne do postele, nebo dokonce jakmile děti usnou.

Ohleduplný a starostlivý manžel si od rána do večera láme hlavu s tím, jak manželce pomoci. Proto omezí své veškeré večerní aktivity, neboť má strach aby sebemenší vzrušení, či ta špetka námahy, co tomu žena vždycky věnuje, její stav nějak nezhoršilo. A tak se začne chodit ukájet do blízkého pohostinství, přičemž jeho duševní i tělesné strádání ve spojení s alkoholem škodlivě působí na jeho organismus a hlavně na žlázy s vnitřní i venkovní sekrecí. Dochází k patologickému poškození nadledvinek, kde se, jak známo, tvoří hormony. Úbytek hormonů ve své podstatě pak znamená trubcovatění.

A na závěr ještě jedna všeobecná rada jak zacházet s manželi. Snažte se, abyste byla jako jeho maminka, když ho přepadne rýma, nebo když ho někde píchne – abyste byla jeho kamarádkou, které se svěří i s hlavní výhrou ve sportce – abyste byla chudákem manželkou, kterou může ochraňovat a udržovat jako svůj ostatní majetek – abyste mu byla i milenkou, kterou v posteli nesžírají jiné návaly, než ty, které jí způsobuje svým dokonalým uměním právě on.