O Klausovi, biatlonu a betonovém pomníku

Před několika dny skončilo mistrovství světa v biatlonu v Novém Městě na Moravě. Byl jsem se tam také podívat. A byl tam také prezident Václav Klaus. Přítomní diváci mu svým hlasitým „bučením“ dali jasně najevo, co si o něm myslí.

Vzpomněl jsem si nedávno na dobročinný koncert pořádaný na Hradě na podporu obětí tsunami v roce 2006. Vystupoval tam se svojí dcerou Jiří Stivín. Tehdy ještě podporoval Václava Klause.  Dnes ho nepodporuje. A ani spousta lidí, kteří byli v Novém Městě. Klausovy výroky, stupňující  bizarností v přímé úměře času, kdy skončí ve svém úřadě, postrádají nadhled, konstruktivní přístup a dokonce i vzdělanost a humánnost. Ty, které nerozčílil svojí amnestií, zasáhla kritika Václava Havla nebo papeže Benedikta XII. Jisté je jedno, pomníky tomuto prezidentovi u nás na Vysočině stavět nebudeme.

Začal jsem s biatlonovým mistrovstvím, a tak se k němu ještě vrátím. Když jsem viděl v Novém Městě tribuny a veškeré zázemí, musím říct, že se mi líbilo. Jen doufám, že z toho nebude právě pomník z betonu a oceli k oslavě biatlonu. Doufám, že kraj Vysočina bude s tímto areálem dále rozumně pracovat. Nemůžeme přeci stavět budovy pro jedno použití a ani prostory, které budou málo využívané.