Pravda a skutečnosti o srpnu 1968

V mnohém s panem Polaneckým nesouhlasím, stejně jako on jistě nesouhlasí se mnou, ale faktem zůstává, že to na věci nic nemění. Nicméně s jeho blogem „Vlastizrádci ze srpna 1968“ mohu souhlasit s tím, že bych přece jen k obsahu několik poznámek měl.

Vše popisované je relevantní ve smyslu spáchání vlastizrady jmenovanými představiteli KSČ, pokud na to pohlížíme z pohledu trestního zákoníku, morálního odsouzení, následků či jiných důsledků na vývoj ve společnosti. Ne, opravdu nechci polemizovat o tom, zda události srpna 1968 byly či nebyly nutné, potřebné či zbytečné, zda byly oprávněné nebo neoprávněné, jen konstatuji, že se události skutečně udály, se všemi důsledky a … nedůsledky! Chci se pozastavit právě na oněch „nedůsledcích“, které autor zmiňuje tedy, že za ně ve smyslu spáchání vlastizrady nebyl nikdo (kromě Karla Hoffmanna) potrestán. I s tím lze souhlasit a mohu vyjádřit znepokojení, že k tomu nedošlo. Jenže je potřeba si položit otázku, jak to nebo proč k tomu nedošlo? Vždyť po listopadu 1989 k tomu byly dány všechny možnosti, podmínky a předpoklady, vždyť v čele polistopadového vývoje stáli vedle Havla i jiní, velkohubí, kteří hlásali občanům demokracii, svobodu a spravedlnost, pravdu a lásku a mnoho dalších „silných“ slov, u kterých však jen zůstalo, pokud rychle nezapadli v zapomnění, že byly (Havlem či kým jiným velkohubým) vůbec vysloveny. Ta otázka zní: Byla-li spáchána činnost ve smyslu vlastizrady (o čemž dejme tomu není pochyb), proč se toho neujali tehdejší političtí předáci, kteří zcela jistě tomuto aktu „nefandili“ a přesto se tím nezabývali? Kam nebo na koho tedy směřuje kritika, vyjádřená panem Polaneckým, že tito aktéři nebyli nikdy potrestáni? Proč také nevysloví tuto pravdu, že k tomu nebyla (z různých méně či více známých důvodů) politická či jiná vůle? Nebo je kritika znovu namířena na představitele dnešní KSČM, že snad „oni“ tomu zabránili, že z jejich vůle ke stíhání a potrestání aktérů nedošlo? Nebyli u moci, vlády a v politice mnohem silnější osobnosti a síly, kteří mohli (mohly), přesněji řečeno MĚLI konat? Připadá mi, že pan Polanecký sice uhodil hřebík na hlavičku, leč hřebík se v půlce zaražení ohnul a zůstal pokřivený. Jinými slovy, výtka byla vyřčena, ale odpověď, případně důvody, nejsou specifikovány. Ani slovem žádná kritika, ba dokonce naznačení, že se po celou dobu a hlavně začátkem devadesátých let, touto záležitostí žádná politická reprezentace nezabývala. A to navzdory tomu, že se každoročně (dost významně) připomínaly tyto neslavné události. Ale jen připomínaly. Byly to však více tendence nesouhlasu a jistých obav z existence polistopadové KSČM, která se „demokratickou“ cestou stala parlamentní opoziční stranou. Do svých programů si to však žádná politická strana včetně ODS, ODA, KDU-ČSL, US a dalších, nikdy nezařadily. Kde je tedy chyba? Nemíním diskreditovat význam srpnových událostí, ale musím se ptát, proč jen konstatujeme, že se stalo co se stalo, že se to stalo na popud či pokyn jistých lidí, kteří za to, jako údajnou vlastizradu, nebyli spravedlivě potrestáni? Sám bych nějaké odůvodnění našel, dokonce mi to koresponduje i s některými podobnými činy, „spáchanými“ v nedávné době, ale to je již na jiné téma. Takže, jakkoliv se shodneme na reálnosti a faktech srpnových dnů a pozdějších událostí v r.1968, přestože známe viníky - k jejich potrestání nedošlo. To už budeme jen další léta konstatovat, pokládat si otázku proč nebyli potrestáni. Ale i kdyby na to byl někdo dnes či později ochoten (schopen) relevantně odpovědět, nic se na věci, tj. (ne)potrestání viníků nezmění. Škoda a bohužel současně.