Zatracený život

Starat se o dva invalidní důchodce, to je jako mít malé děti.Ve svém věku jsem si představoval,že si z práce zajdu na pivo,večer vynesu smetí,umeju nádobí a pak si pustím telku.Ale člověk míní...

                                    To fakt nebyl můj sen

                                    ve čtyřiceti

                                    pendlovat s babičkou na vozíku

                                    po bytě sem a tam

                                    a vylejvat její i tátovo nočníky

                                    protože ten je taky

                                    na vozíku

                                    do banky, k doktorovi

                                    do lékárny, nakoupit

                                    do banky, k doktorovi

                                    do lékárny, nakoupit

                                    na úřad, na poštu

                                    přines, odnes, podej, ukliď

                                    přines, odnes, podej, ukliď

                                    pověsit prádlo a rychle

                                    na zahradu nakrmit psa

                                    pořád dokola

                                    já si nestěžuju

                                    tak jsou karty rozdaný

                                    ale kdo by se o ně postaral

                                    vždyť by neměli ani co jíst

                                    ráno vstát i když se mi nechce

                                    nebo mi není dobře

                                    večer nejít spát dřív než oni

                                    i když jsem unavený

                                    přes den i v noci

                                    naslouchat podezřelým zvukům

                                    co kdyby něco

                                    soboty, neděle, svátky

                                    nemoha vypadnout někam

                                    aspoň na jediný den

                                    a být v permanentní pohotovosti…

                                    a ty si myslíš můj osude

                                    i když jsem vyčerpaný

                                    že mě zlomíš ?

                                    Hóóóvno !

Autor: Jiří Babor | středa 14.9.2016 19:39 | karma článku: 19,23 | přečteno: 549x
  • Další články autora

Jiří Babor

Co mi přinesl stav nouze

23.5.2020 v 6:00 | Karma: 11,18

Jiří Babor

Co je to ?

11.5.2020 v 5:38 | Karma: 4,49

Jiří Babor

Bylo, nebylo...

2.5.2020 v 6:29 | Karma: 6,63

Jiří Babor

Zase bude

24.4.2020 v 6:30 | Karma: 5,65

Jiří Babor

Už zase ve formě

22.4.2020 v 6:47 | Karma: 9,44