Když na počítači upravuji nějaký obrázek nebo fotku, pracuji v režimu RGB. Profíci ve „smyku“ čili CMYK.
Podíváme se co o „smyku“ říká literatura:
CMYK je barevný model založený na subtraktivním míchání barev (mícháním od sebe barvy odčítáme, tedy omezujeme barevné spektrum, které se odráží od povrchu). CMYK se používá především u reprodukčních zařízení, která barvy tvoří mícháním pigmentů (např. inkoustová tiskárna). Model obsahuje čtyři základní barvy:
azurovou (Cyan);
purpurovou (Magenta);
žlutou (Yellow);
černou (Key, případně blacK)
V ideálním případě by byly postačující pouze první tři barvy (model CMY), jejichž subtraktivním složením dohromady by měla vzniknout černá barva. Ve skutečnosti však při použití reálných barviv vznikne barva tmavě hnědo-šedivá. Zároveň je samostatná černá barva oproti míchání všech jednotlivých barev výrazně ekonomičtější, proto většina tiskových technik používá ještě čtvrtou, černou barvu.
Bez ká by to prostě nešlo, kvalita tisku by nebyla taková jakou chceme. Tady je to jasné, ale nejzáhadnější ká má voda.
Když totiž přidáte do vody K … je z vody vodka… a tady už to zavání tajemnem. Čím to, že někteří jsou po vodce veselí, jiní agresivní, z inteligentů se stávají blbci, z blbců ještě větší blbci a z dospělých puberťáci s nápady na jaké by jindy nepřišli ?
Z toho plyne jen jediná rada, když pijete, pracujte raději v režimu H2O .
