- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V devadesátým devátým
jsi umřela
a pak se to začlo
všechno srát
já zůstal bez smyslu života
a nevěděl co s tím
dva roky na to
někdo poslal k zemi
ty dva velký baráky
v Novým Jorku
svět se změnil
a lidi si přestali věřit
pak jsem musel vidět
vyhasínající hnědý oči
svýho psa
a o pár let později musel
zavírat stejně hnědý
oči mojí maminky
zas o něco blíž ku flašce
ale ještě mám
tátu a ségru
a její dvě děti
a babičku
a dalšího psa
a zahrádku
kde se cítím svobodný
a dva nejlepší přátele
na světě
který mě drží nad vodou
a mám co jíst
a kde spát
a jsem tak vlastně
velice bohatý člověk
protože některý nemaj ani to
a já jo
a tak vím
že život je krásný
a svět taky
a že je pořád na co se těšit
a že hádat se
pro malichernosti
je nesmysl
že jsme pak
jako ty blechy
který se hádaj
komu patří ten pes
pod nimi
takže se už netrápím
a žiju
a žiju rád
protože ten svět za to stojí
a stojí za něj bojovat
stejně jako stojí za to
na něm žít.
A to je vše, přátelé
co jsem vám chtěl
dneska říct
a já se teď jdu dívat
na perseidy
protože ty jsou taky krásný.
Dobrou noc.
Další články autora |
Hledáme 40 maminek, které s námi otestují probiotické kapky Kendamil. Tyto kapky jsou speciálně navrženy pro péči o střevní mikroflóru vašich...