Barokní dáma

Báseň tak trochu o zoufalství, tak trochu o naději, tak trochu o prosbě, ale hlavně o bezkrevnosti osudu.

                                               Zas už mě zveš do pelíšku ?

                                               tak dlouho už jsme spolu

                                               a Ty pořád nic, nemiziš

                                               jsi jak malovaná od Rubense

                                               a to mě má rajcovat ?

                                               jednou za měsíc vykrvácíš

                                               a pak se znovu vracíš

                                               s otevřenou náručí

                                               ale já chci víc

                                               o syndrom vyhoření nestojím

                                               má deprese

                                               vyloupni se z kukly

                                               v překrásného motýla.