Zápisník pražského taxikáře
Je tomu už několik let, co jsem se rozhodl ukončit stresující práci v marketingu a dal přednost pohodlnému místu za volantem. Nejdříve jako řidič služby odvozu automobilů pro alkoholem zmožené klienty, později jako plnohodnotný taxikář. Pražský taxikář.
Za ty čtyři roky, co jsem se svou drockou brázdil ulice hlavního města, jsem narazil na spoustu zajímavých lidí a zažil desítky příhod. O některé z nich bych se s vámi rád podělil.
Bylo něco po půlnoci, když mi do vozu nastoupili dva rusky hovořící zákazníci.
„Trošku se projedeme,“ ozvalo se ze zadní sedačky a mně se v tu chvíli zrychlil tep. Naším cílem byly Netvořice. Pánové si zvolili trasu podél Vltavy, a když jsem ve Štěchovicích opustil relativně rušnou silnici a o chvíli později ve zpětném zrcátku zmizel za horizontem odraz posledního světla, krve by se ve mně nedořezal. Byl jsem v té době taxikářský zelenáč, ale vzpomněl jsem si na rady svých starších kolegů. A vzhledem k tomu, že jsem rozhovoru, občas přerušenému bujarým smíchem, nerozuměl a moje myšlenky směřovaly k ohořelému vraku mé škodovky uprostřed lesa, udělal jsem to, co mi staří taxikáři doporučovali – jel na krev. Za normálních okolností jsem se zákazníky na palubě jezdíval tak, aby se cítili jako v bavlnce, ale tentokrát ne. Úzké silničky spojující vesnice uprostřed lesů se mi přes nebezpečně vysokou rychlost zdály nekonečné. V zatáčkách jsem držel vůz na hranici adheze a díky tvrdému podvozku bylo cítit, jak při každém projetí výmolu auto trpí. Stejně jako posádka, nutno podotknout. Ale já měl na paměti, že čím vyšší rychlost, tím menší pravděpodobnost útoku ze strany zákazníka. Jednoduše proto, že ve stotřicetikilometrové rychlosti „by šel do kytek s vámi“. Když jsme dojeli na místo určení, oba pánové zatlačeni do svých sedaček skoro nedýchali.
„Tak takhle jsem se v taxíku ještě nebál,“ poznamenal s nenapodobitelným přízvukem jeden z nich.
„Pánové, upřímně řečeno, já taky ne.“
Ten větší z dvojice pohlédl na taxametr, kde svítila částka necelých devět set korun, vytáhl z naducané peněženky tisícovku, se slovem „spasiba“ za sebou zavřel dveře a oba muži zmizeli ve tmě.
To pán s igelitkou, to byla jiná třída. Svou přezdívku si vysloužil proto, že při každé ze svých častých cest byl vybaven právě tímto zavazadlem. Upřímně řečeno jsem toho pětatřicetiletého chlapíka nikdy nepochopil. Přestože vlastnil řidičák i auto, neváhal dvakrát do měsíce obětovat dva tisíce korun ze svého nevysokého příjmu za to, že ho odvezu k jeho rodičům na Sázavu a večer zase zpět do Prahy. Pan s igelitkou prostě neměl řízení rád. Vskutku nepochopitelné.
Jindy jsem díky nařízení, které zakazuje příbuzenstvu doprovázet pacienty na palubě záchranky, zažil nezapomenutelný sprint. V závěsu za vozidlem s právem přednosti v jízdě (samozřejmě po domluvě s řidičem sanitky) jsme tak projížděli „červená nečervená“ stokilometrovou rychlostí ulicemi Prahy 6, aby mohla rodina čelit nástrahám kruté nemoci v neútulném nemocničním prostředí společně.
K taxikářskému životu patří také ženy. Většinou opilé a často zoufalé a smutné. Nezapomenu na dlouhou jízdu na okraj Prahy s velmi pohlednou slečnou, jíž jsem musel neustále utěšovat. Když pak zaplatila, pronesla kouzelná slova: „Vy jste takovej sympatickej, nechcete zajít ke mně na skleničku? Třeba k ničemu ani nedojde...“
A nedošlo, protože začínala páteční noc a já se musel věnovat práci. V mnoha jiných případech jsem však podobným svodům neodolal. O tom ale třeba příště...
Další zajímavé texty z taxikářského prostředí na nových stránkách autora.
Tento článek byl zveřejněn na motoristickém serveru DRIVERSWEB.CZ
-inosh-
Jindřich Husička
Musíme začít znovu žít a to hned!
Nemůžeme odkládat vlastní život na neurčito. Ten čas nám nikdo nevrátí. Žádnými penězi nám nikdo nemůže vykompenzovat týdny nebo měsíce nekvalitního života. Musíme znovu začít žít
Jindřich Husička
Naše zdraví patří nám, ne státu
Jsem strašpytel. Viru se bojím. Opravdu se ho bojím a dělám všechno proto, abych jím nenakazil sebe nebo svou rodinu. A díky tomu mi došlo, jak nesmyslné snahy všech vlád světa jsou.
Jindřich Husička
Hlavu vzhůru
Občas zaslechnu přirovnání současného stavu s válkou. Ne, ne, ne! Tohle se s válkou vůbec nedá srovnat, proboha
Jindřich Husička
Svět musí zůstat stejný. Pozor na změny!
Mám strach. V první řadě o zdraví, méně pak o ekonomiku, ale o to více o naše svobody. Žijeme v době bezprecedentních zákazů a omezení. Teď dávají smysl a přijímám je bez výhrad. Co když se ale tento stav politikům zalíbí?
Jindřich Husička
Vyloučit Klause? Geniální tah!
Nad sporem Klaus versus Fiala si lámu hlavu už docela dlouho. Je to střet odlišných světů. Pro českého voliče je těžko pochopitelné, že se jedná o rivaly z jedné a té samé strany.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
Britská učitelka spala s žáky, s jedním otěhotněla. U soudu přiznala „chyby“
O chybách a zničeném snu nyní u soudu v Manchesteru vypráví britská učitelka, kterou policie viní...
Do mostu v Texasu narazilo plavidlo a poškodilo ho. Do vody uniká palivo
Do mostu v Galvestonu v americkém státě Texas ve středu narazilo plavidlo a do okolních vod uniká...
Na Slovensku není mír a smír, polarizace pokračuje, říká novinářka
Premium Slovenské vládní strany po atentátu na premiéra Roberta Fica slovně útočí na novináře. Přidávají se...
Fica stále operují. Pojď sem, řekl mu útočník. Syn netuší, proč to otec udělal
Přímý přenos Útočník na slovenského premiéra Roberta Fica si k sobě politika nejdřív zavolal, než pětkrát...
ANALÝZA: Rusko natahuje frontu do šířky. Putinova letní ofenziva začíná
Premium Vytváření nárazníkové zóny u hranic, nebo pokus o útok na druhé největší ukrajinské město? Nenadálý...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 106
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1636x