Válkotvůrci aneb Časy předkotletovské

Co skrývá krátký sborníkový ebook vytvořený ještě předtím, než začal Leoš Kyša Kotletovat a Kotleta Nářezovat a Perunovat?

Před časem jsem pojal úmysl seznámit se trochu více s tvorbou Leoše Kyši ve více směrech, respektive hlavně s tím, co předcházelo fenoménu Františka Kotlety. Krátký průzkum na Databázi knih odhalil, že Kyša má na kontě 32 povídek, z nichž je 17 obsaženo ve sborníku Válkotvůrci. Takže jak to dopadlo?

Krátké průměrné náboje

Už skutečnost, že 17 "povídek" se vešlo do ebooku o 129ti stránkách je trochu varovným signálem. Ze 17ti textů jsou delší jen dva poslední, Přepadení Penzionu a Válkotvůrci. Většinu sborníku tak tvoří texty na cca 3 stránky nevybočující vlastně ničím z šedé zóny. Obdobné náměty najdete snad v každém dalším sborníku a lépe provedené díky rozsahu a jazyku. Na něj tyto texty doplácí nejvíc. Za prvé jsou těžce popisné s minimem přímé řeči. Díky domu nedokáží vyvolat výraznější zaujetí a u většiny závěrů si čtenář řekne "hmm...aha...no dobrý". Za druhé někdy připomínají  spíše náčrtek pro budoucí rozpracování, jen nezapsaný v bodech, ale jako kontinuální text.

Jediné dva kousky - Tvůrci kruhů a Velký test - vybočují díky humornému ladění a díky romu živějšímu jazyku. Pak Kyša sklouzne zase do mudrosloví, zaujetí je pryč a texty sklouzávají po čtenáři stylem kompilací nehod na Youtube - za hodinu si na to nevzpomenete.

Trochu slušnější závěr

Přepadení Penzionu je návratem k jednomu z předchozích textů o planetě určené primárně pro důchodce. Je to vlastně normální kulhánkovina o tom, jak je tato planeta přepadena a skupinka vysloužilých exvojáků si to jde s vetřelci rozdat. Problém je, že díky scifi rekvizitám tak nějak mizí ono důchodcovství těchto mstitelů. Ti si v klidu běhají po střechách a proskakují okny. Komentáře na francouzské berle nebo pomočování se tak vlastně týkají jen zbytku obyvatel planety, nikoli postav samotných.

Válkotvůrci jsou dle slov autora "jeho nejlepší povídka" a je to vlastně jediný opravdu slušný kus celého sborníku. Pravda, jeho závěr je trochu fádní, ale obsahuje nějaké to poselství o lidstvu a jeho chování plus výborné zpracování prostředí.

Formátová mizérie

Válkotvůrce má na svědomí Freetime publishing a trochu by mě zajímalo, které vemeno ebook vytvářelo. Texty včetně předmluv a odkazů na audioverzi v archivu rozhlasu jsou naskládány těsně za sebou bez jakéhokoli rozdělování. Takže se vám klidně stane, že řádek pod koncem povídky začíná nový kus a na konci stránky je jen jeho nadpis. Zkrátka formátovací prasárna, která obsahový výsledný průměr strhává jako Balrog Gandalfa z můstku v Morii kamsi do WTF vodstev.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jonáš Jenšovský | pondělí 1.4.2019 16:45 | karma článku: 5,32 | přečteno: 174x