Co je třeba, aby vznikl dobrý historický film nebo seriál ? Slavní herci, neomezené finanční zdroje, atraktivní prostředí ? Někdy stačí dát šanci dobrým hercům v dobrém příběhu. Slováci a Ukrajinci to v seriálu Slované zkusili.
Slované
(2021, 12 episod )
Režie: Peter Babjak, Michal Blaško, Serhji Sanin, Oleg Stahursky
Scénář: Josef Koleják, Ján Luterán, Veronika Kolejáková
Hlavně hrají: Juraj Loj, Tomáš Maštalíř, Polina Nosykhina a Jana Kvantíková
Odvaha, kterou slovenští a ukrajinští tvůrci projevili, když se rozhodli natočit seriál Slované, je obdivuhodná a s trochou smutku i závisti musím konstatovat, že by ji Češi na něco takového pravděpodobně neměli. Pokud se mýlím, budu jedině ráda.
V roce 1974 natočil Jiří Bělka podle scénáře Oldřicha Daňka film Břetislav a Jitka, který dodnes považuji za nejlepší ztvárnění příběhu českých dějin i pověstí. Titulní dvojice v podání Břetislava Slováčka a nesmírně půvabné Elišky Balcerové zde zazářila tak, jak nebývá v historických kulisách obvyklé a Zdeně Řehoř byl v roli žebravého mnicha jednoznačně roztomilý.
Dalším počinem českých tvůrců o době „ šerého dávnověku“, na který ráda vzpomínám byla trilogie Na Veliké řece, Osada Havranů a Volání rodu z roku 1977. Ačkoliv je dnes toto volné zpracování knih mou generací milovaného Eduarda Štorcha hodnoceno jako popisné a naivně dobrodružné, líbilo se a líbí se dodnes. Nám děvčatům se tehdy kromě atmosféry trilogie, která vzdálenou oblíbenou dětskou četbu vystihla, samozřejmě velmi líbil také tehdy třicetiletý Jiří Bartoška, který byl jednoduše k pomilování.
V době současné, kdy se evropská a americká filmová studia a televizní stanice předhánějí ve zpracování historických témat, často s prvky fantasy, stojí česká kinematografie stranou.
Tvůrci a sponzoři mají určitě zato, že zpracovat dějiny a mýty dávnověku by bylo finančně náročné (rozpočty HBO nebo Netflixu skutečně nelze srovnávat s rozpočtem České televize) a ve výsledku divácky neatraktivní. Že tomu tak být nemusí, lze demonstrovat na výše zmiňovaných českých titulech, zde však můžete namítnou, že se jedná o projekty o „šerém dávnověku“, natočené také v „šerém dávnověku“, kterým pro mnohé 70-léta určitě jsou.
Takže příklad hledejme jinde, a to v současnosti a na východ od našich hranic. Seriál Slované, který se nás snaží přenést do hradišť slovanských kmenů 7. století n. L., určitě kinematografie Slovenska a Ukrajiny finančně nezruinoval. Zhlédla jsem zatím 10 z 12 dílů a děj se odehrává v lesních exteriérech, kterých mají obě země na rozdávání. Jednoduché stavby slovanských hradišť se svými sruby a dalšími přístřešky také nemohly stát ani setinu ceny jednoho dílu Hry o trůny. Totéž lze říci o kostýmech, hlavní hrdina (Juraj Loj) dokonce stále chodí a bojuje v odrbané haleně a charisma mu to neubírá. Tolik mým laickým pohledem k nákladovosti podobných projektů. Prostě jak by řekla moje babička : „Nemusí to stát majlant!“
Základem úspěchu každého seriálu je bezesporu příběh, který je zde vyprávěný s tou správnou směsí romantiky, dobrodružství, tajemna a mystiky, což k danému u tématu patří. Největším kladem jsou pak herci, a to jak slovenští, tak ukrajinští, kteří jsou docela (až na výjimky) přesvědčiví, což si myslím, že je u historických rolí dost obtížné.
Po přečtení diváckého hodnocení seriálu na stránkách ČSFD jsem však zjistila, že většina recenzentů moji spokojenost nesdílí! Jedná se hlavně o hodnotitele slovenské, kteří nešetřili kritikou na tento, dle mého soudu, záslužný počin a nepokrytě až sarkasticky se mu vysmáli …. Jistě, seriál zdaleka nedosahuje kvality a atraktivity Vikingů nebo Říma a také je pravdou, že ta výjimka mnou výše zmiňovaná, tj. postava slovanského žrece (něco jako keltský druid), která měla ztělesňovat zlo, touhu po moci a manipulaci, byla chvílemi skutečně spíše k smíchu. Ano, přiznávám, to se nepovedlo.
Ale jinak se nebojím tvrdit, že Slované jsou srovnatelní s německým seriálem Barbaři a mně se dokonce líbí i víc než oceňovaný americko-britský seriál Britannia, na který jsem se vydržela dívat hlavně proto, že byl z větší zčásti natáčen v Českém ráji a hrála tam má oblíbená Kelly Reilly, jinak to bylo značně nepřehledné, figurovalo tam nadměrné množství usekaných hlav, a ta mystika byla chvílemi již na hranici snesitelnosti.
Otázka zní, zda je nutné stále něco s něčím srovnávat. Když kdokoli cokoli vytvoří, téměř vždy lze říci: To už tady bylo a lepší, atraktivnější, atd….. Dovedeno do krajnosti by pak už v současné době nebylo nutné tvořit nic, protože všechno už vytvořeno bylo. A to je samozřejmě nesmysl. Faktem je, že obecně o slovanské historii a mytologii víme méně než o historii a mytologii starých Řeků a Římanů, Keltů a Vikingů. Proto vítejme každý pokus tuto oblast přiblížit, třeba touto formou, možná to v nás probudí hlubší zájem, kdo ví….
Takže, kdo má rád historii a mýty, ať si spolu s tvůrci alespoň představí, jak to třeba mohlo vypadat za „úsvitů slovanských věků“, dá seriálu Slované šanci a posoudí sám.
Všem kritikům, oprávněným i neoprávněným, laskavým i sarkastickým pak připomínám slavnou hlášku Jacka Nicholsona alias Mc Murhyho ve Formanově Přeletu nad kukaččím hnízdem: Aspoň jsem to zkusil, proboha, aspoň jsem to zkusil ….
