Padni komu padni - někdo si však zaslouží, aby na něj toho spadlo víc, zdá se.Rameno spravedlnosti sice zapochybovalo apoliticky o bezúhonnosti pravděpodobného vítěze voleb,žádost o vydání však provází mediální politická futráž
Kromě hrstky povolaných by totiž nikdo jiný minimálně do pátku neměl vědět, co žádost obsahuje, a přece si o ní cvrlikají vrabci na střeše.
Je to nepochopitelná záhada všech záhad. Všichni se dušují, jak důkladně je žádost před chtivými zraky neoprávněných osob zabezpečena. Dokonce leží v trezoru přísně střeženém parlamentní stráží, a je předkládána imunitnímu výboru pouze k nahlédnutí, je zakázáno dělat si poznámky. Poslanci se maximálně mohou text naučit zpaměti, jinak žádná kopie pořízena být nesmí a po pátečním projednání ve výboru se žádost musí biologicky zlikvidovat, a to kolektivním pozřením. Sněmovně bude pak předloženo tajné usnesení výboru a samotná rozprava pak bude neveřejná. To bude zcela dostačující. Ostatně před 40 lety ani Chartu 77 nikdo pořádně neznal, a jak spontánně ji dokázala značná část veřejnosti odsoudit. Tak proč se zabývat detaily tohoto případu, když stačí pregnantní výcuc, konstatování, že o podvod šlo, a poslance vydat. Nakonec stejně bude rozhodovat soud, pokud zastupitelství žalobu neodmítne, nebo prezident ještě do voleb nezastaví toto - pro příznivce hnutí a pro znalce všeobecné dotační praxe - absurdní divadlo.
Škoda, že v naší justiční praxi neexistuje něco jako superrychlý předvolební soud – obdoba soudu polního. Ten by sice do tří dnů obžalovaného k zastřelení neodsoudil, ale zato by ještě do voleb mohl Čapí hnízdo stihnout rozsoudit. Volič by pak měl s předstihem jasno. Buď by radostně hlasoval pro očištěného lídra Babiše, nebo by mu dal hlas jako výraz protestu proti odsouzení ve zmanipulovaném procesu.
