Vyznamenání by prezident měl udílet důstojně na Hradě, nikoli distančně on line

Veřejnost se už znovu rozdělila na dva tábory v aktuálním hodnocení záměru prezidenta Zemana učinit z Vladislavského sálu ostrůvek svobody, kde se může sejít víc než šest lidí, aby z jeho rukou dostali metál.

Jedni říkají, že ze strany prezidenta jde až o jakousi dětinskost, umanutí, protože si nechce odepřít letos už druhý veřejný akt, kterého se zúčastní a kdy se objeví live mezi lidmi, byť jich bude pomálu. Prvním aktem bylo rychlé kladení věnců na Vítkově v květnu. Být viděn jednou za rok podle odpůrců Hradu prý bohatě stačí, když je prezident celoročně „miláčkem“ médií.

Druzí pak ještě navíc tuto prezidentovu „hračku“ spojují s jeho údajnou svéhlavou arogancí, kdy se nechová jako prezident lidu postiženého pandemií, ale jako vladař, který kašle na to, co smí či nesmí jeho poddaní, neboť on si může dovolit všechno. I pozvat víc než šest lidí. Možná počítá s tím, že budou k němu z předsálí přicházet pro vyznamenání vždy po jednom, aby se vzájemně nepotkali, a bude od nich v sále oddělen plexisklem s „výdejovým“ okénkem.

Popravdě řečeno, obě skupiny se mýlí. Není dětinský, ani arogantní, když prosazuje svůj nezbabělý postup.

Pan prezident je prostě nesmírně empatický člověk a ví, jakou radost vyznamenaným udělá, když jim ocenění předá osobně, na Hradě, nikoli poštou nebo prostřednictvím Ovčáčka, který je „oběhne“ v místech, kde bydlí.

Kritikům prezidentova neoblomného postoje by vyznamenaní měli nahlas vzkázat, že se nenechají zviklat pochybovači, kteří jim zjevně závidí, a vyznamenání že přijmou osobně. Hradní akt bude svojí důstojností a slavnostní atmosférou patřit k nezapomenutelným zážitkům jejich života, a i  potomci na to budou patřičně hrdi.  

JIŘÍČKU, TUHLE FOTOGRAFII MĚL DĚDEČEK NEJRADĚJI. MOCKRÁT SE NA NI DÍVAL.  JE NA NÍ S PANEM PREZIDENTEM. TO JE TEN TŘETÍ ZPRAVA. A DĚDEČKA, TOHO JISTĚ POZ… NO PROSTĚ STOJÍ VLEVO.