Vystrčilův zločin, Zemanův rozsudek, naše potrestání

Kdo rychle dává, dvakrát dává. Platí to i jinde. Kdo trestá rychle, trestá citelněji. V politice tomu není jinak.

A tak ještě před tím, než v nedělní Partii prezident Zeman veřejně drasticky potrestal vyloučením navždycky z Velké čtyřky šéfa nejzbytečnější instituce u nás, Vystrčila, za „klukovskou provokaci,“ jíž měla být jeho výprava na Tchaj – wan, pospíšila si se sankcemi za nerespektování politiky jedné Číny, samotná ČLR.

Ukázalo se, že zaplacení vysoké ceny za Vystrčilovu vzpouru a neloajalitu k ostatním vysokým ústavním činitelům, kteří na rozdíl od něho respektují, že Čína může být jenom jedna, a všude tam, kde se mluví čínsky, se předpokládá podřízenost Pekingu, nebylo jen tak výkřikem do větru.

Už teď je jasné, že nás čeká krutá daň ve formě destrukce čínsko-českých obchodních vztahů.

A tak zatímco Vystrčilova výprava objevila Ameriku, respektive Tchaj-wan, s nímž beztak už máme dobré hospodářské a kulturní styky, aniž bychom si tam jezdili narovnávat páteř, je otázkou, zda možný „odvetný“ výpadek obchodu s ČLR může Tchaj-wan nahradit. Předseda Vystrčil by se o to mohl přičinit aspoň v případě první bleskové sankce, kterou už jedna naše firma pocítila.

Cožpak piána, ty se dají složit ve Valdštejnu v konírně, kde stejně zbytečně schůzují senátoři. Ale kam se uloží případně obráběcí stroje, určené původně do ČLR než je Senát rozprodá? Vešly by se možná do Salla terreny, aby na ně nepršelo. Ovšem na stovky škodovek zaparkovaných v zahradě, by lilo určitě.