Vydařená sněmovní replika vodnické komedie. (nerecenze)

Některá představení větší pozornost nevzbudí. Jiná ano, protože jsou buď strašným propadákem, nebo naopak událostí sezóny. Středeční kus dávaný ve sněmovně rozdělil publikum ostrým řezem na dvě názorové poloviny.

Jeden z nejuznávanějších kritiků, obávaný Ing. Kalousek, výsledek zhodnotil pouhými dvaceti znaky: Myslím, že jsme v haj*l*.

Jiní kritici podobně, avšak s drobnou nuancí: Jsou haj*lu, čímž však překvapivě mínili pravý opak Kalouskova hodnocení.

A co obyčejný divák, který neměl to štěstí být v sále přítomen a byl odkázán na zprostředkování televizí? Co se mu honí hlavou, když vidí plakát s názvem představení.    

- Liduš, mně ti to pořád něco připomíná. Jo, už vím, filmovou komedii s Hanzlíkem a Libuškou o vodnících.

- Myslíš, Bédo?

-Akorát, že ve filmu šlo o doktora Mráčka, a toho utopit chtěli vodníci, ve Vltavě. A  tady jde o doktora Křečka, kterého ve sněmovně poslanci neutopili. Ovšem původně rejža chtěl doktora Křečka taky nechat utopit, ale nějak se mu to vymklo. Přerežíroval scénu moc.

-Máš pravdu, podobně to vypadá, ale chybí ještě další část názvu.

- Konec vodníků v Čechách?

- Líp by sedělo: Konec Chvilkařů v Čechách.

- O to se Minář jistě postará.

-Pojď, Bédo, ať stihneme přenos z vyhlašování Cen objektivní žurnalistiky. To jsem zvědavá, jestli ji letos už potřetí dostane Fridrichová nebo už konečně Železný, který se snaží být tak silně objektivní, až mu z toho přeskakuje hlas a nabíhají žíly na čele.