Vrať se do hrobu, a neubírej šance perspektivním šedesátníkům a ještě mladším

Poté, co poslankyně Válková ze známých důvodů odmítla nominaci na post ombudsmanky, čímž se z dosavadní trojice kandidátů stala pouhá dvojice, objevil se další uchazeč, Stanislav Křeček.

Mezi veřejností je méně populární než končící ombudsmanka Šabatová, která se mnohokrát dočkala všeobecného potlesku za svá razantní rozhodnutí.

Doktor Křeček, ať stoupenec levice, je totiž příliš konzervativní a liberální, což ukázal před lety i jako zástupce Šabatové. Je málo politicky korektní. Místo ochrany vznešených hodnot svobody a demokracie či rovných příležitostí, se věnoval řešení všedních až přízemních problémů obyčejných lidí, třeba bydlení a jiným podružnostem.  

Doktor Křeček, vedle uvedených nedostatků, má k tomu všemu ještě dva zásadní handicapy.

První zmínit lze - není nekorektní poukázat na to, že pokud dr. Křeček je přímým nominantem prezidenta, a to Zemana, není to zrovna nejlepší předpoklad pro úspěšné hlasování ve Sněmovně, která rozhodně není plná prezidentových příznivců.

Druhým „nedostatkem“ pana doktora je datum jeho narození, respektive počet let, které až do dnešních dnů od té doby uběhly. O tom je ovšem neslušné mluvit – tedy nahlas. Ještě že máme politické kuloáry a zejména sítě.

Dozvídáme se, že doba ger***ů ve funkcích snad už před třiceti lety pominula a dávat proto šanci lidem jaksi biologicky neperspektivním je hazard, jestliže máme zástup zdatnějších zájemců o post, jenž je mimochodem honorován částkou blízkou dvěma stům tisícům měsíčně. (Které člověk Křečkovy skromnosti ani nevyužije)

Doktor Křeček už žádný mladík není, před tím oči zavřít nelze. Je jen o tři roky mladší, než byl ve svých čtyřiaosmdesátinách už počtvrté zvolen prezidentem ČSR „tatíček“ Masaryk.

NEPLAČTE KŘEČÍČKU, DEMOKRACIE JE HOLT DISKUSE. NĚKDO MLUVÍ O MOUDROSTI ŠEDIN, JAKO TO BYLO V MÉM PŘÍPADĚ,

JINÍ ZASE O NEROZUMU, NEDAT SI UŽ POKOJ…  

Když už si ten "přepych"  s ombudsmanstvím jako s velkým úřadem ve velkém domě ve velkém městě a s velkým rozpočtem můžeme  (musíme)  dovolit, pak je lepší, pokud ho bude řídit někdo, komu je bližší  košile než kabát. Košilí míním stovky ústrků tzv. obyčejných lidí, kabátem hodnotové rozjímání.