Sobotka – bez trafiky, bos. Natloukl si nos?

Dalo by se ironizovat, že expremiér Sobotka završil jednu z významných životních etap složením své „labutí písně“, přesněji řečeno složením poslaneckého mandátu.

A pak bychom si do „Bohouše“ mohli klidně kopnout a vysmát se mu, kam až to dotáhl.

Neměli bychom ovšem zapomínat, že odchází z vlastního rozhodnutí, bez nabídky trafiky, ani vynuceně kvůli trestnímu stíhání. Klidně by mohl pokračovat a za další čtyři roky vysedět v poslanecké židli důlek, brát sto tisíc měsíčně a být loajální. Ale neudělal to. Bude v tom umanutost, ale ta není k smíchu. Překvapivé?

Inu, nemusí být zcela splachovací každý, o němž se to tvrdí, někdo může i překvapit tím, že ani hroší kůži nemá.

Vzpomínky na politickou rychlodráhu však Bohuslavu Sobotkovi zůstanou, pokud ho paměť nezklame, i v době, kdy už bude na zaslouženém apolitickém odpočinku krmit holuby.