S kádry na obrazovce bychom měli hospodařit zodpovědněji, zejména s Václavem Moravcem

Už druhá, a během letošního léta bohužel nikoli poslední absence nedělních Odpovědí Václava Moravce na dotazy politiků z věže, svádí k pochybnostem o tom, jak ČT hospodaří s kádry.

Špatně, řekněme bez okolků.

Na konci týdne, nabitého převratovými událostmi, když právě obědváme, budeme totiž na obvyklý veřejnoprávní  přídavek jasného souhrnného názorového vodítka čekat v létě marně!

A musíme se spokojit jen s viditelně chudšími průběžnými analýzami moderátorů „běžných“ pořadů čtyřiadvacítky, jimž ovšem chybí ona vytříbenost a rezolutnost, jíž je Václav Moravec nadán.

Televize, a notabene veřejnoprávní, by měla dát novinářské jedničce zelenou i teď, když se neostýchá předkládat nám (provařeného)Kojaka nebo Hraběte Monte Christa.

Je to prostě tak, že prostor – léto neléto, bez ohledu na roční období i počasí -  by každou neděli bez výjimky měl dostat největší (světový) televizní novinář a vynálezce (moderování hodně svrchu), český velikán, Václav M.

A neměli bychom o tom vést spory a nesouhlasit s tím. Naopak pro to můžeme a musíme udělat mnohé. Teď hned, tedy příští neděli, ale i po letech, kdy  V.M. bude zaslouženě už legendou a očitých pamětníků jeho brilance nezbude mnoho. Legendy, alespoň ty naše národní, české, by i potomci měli znát.