Pakliže vzápětí kliknete na: „celý článek“, otevře se před vámi exklusivní příležitost vidět premiérovou jízdu tzv. Jóňáka.
O co jde? Poslanec a předseda Věcí Veřejných Radek John si pořídil mobilní kancelář, s níž – jako kdysi Miloš Zeman před volbami, tak on teď i v období, kdy preference jsou pryč a do voleb je ještě daleko – navštíví i ten nejzapadlejší kout, aby se mu občané mohli svěřit se svými problémy a zejména s tím, kdo krade nejvíc a navrch k tomu ještě uplácí.
Je to správná myšlenka v době informační společnosti. Ne každý na nepravosti ukáže prostřednictvím e-mailu (a komu vlastně?), nebo hned poběží na policii, která má dost starostí sama se sebou. Takhle přijede ve speciálně upraveném vozidle pan John, místní rozhlas vyzve občany, že pokud chtějí, ať se dostaví mezi desátou a dvanáctou na náves, a je hotovo. Lidé jsou na takové akce zvyklí. Občas přijede pojízdná prodejna s masem, jindy paní s knihami a někdy taky trafika. Avšak trafika není na pořadu dne.
Johnovu cestovní kancelář vnímejme proto jako jistou variantu ateistické zpovědnice, kde se však nevyznávají z nepravostí hříšníci, ale lidé bezúhonní, kteří na hříšníky ve svém okolí ukážou.
Tolik k samé podstatě, a teď momentka z úvodní jízdy poslancovy kanceláře v jedné středočeské vesnici, kde došlo k nepatrnému informačnímu šumu o poslání Johnova příjezdu.
Proslýchá se, že kromě sběru informací a poskytování cenných rad, má mít Johnovo putování po Česku i výrazný vedlejší tvůrčí efekt. Inspirován svým oblíbeným autorem Johnem (Steinbeckem) -
ten se mimo jiné proslavil románem „Toulky s Charliem“, což byla beletrizace jeho putování Amerikou v karavanu - hodlá John R. sepsat obdobný spisek (s prozatím pracovním názvem) “Putování s Bohoušem“. Bohoušem je míněno familiární označení autobusu-pojízdné kanceláře, nikoli psa Bohouše, jak by se mohlo zdát, když americký kolega měl s sebou psa Charlieho.
„Pes by byl zbytečný“, míní poslanec John, „zánovní motor štěká až až a taky potřebuje furt žrát.“
Tedy – šťastnou cestu!
Když se k vám „Jóňák“ zatoulá, tak pozor! Není to žádná mobilní čistírna peří ani brusírna nožů, ale kontaktní místo. Něco jako pojízdná lampárna, kde si můžete stěžovat, aniž byste se vydali na nádraží.
Jan Dvořák
