Vláda nechodila kolem „horké kaše“ dalších opatření dlouho - jen něco málo přes dvanáct hodin, a pak před desátou večer zaznělo optimistické ujištění, že máme jeden pokus. Ne poslední, jak by naopak řekli pesimisté
-Bédo, nemyslíš, že Babiš si moc fandí, když tvrdí že má ohledně covidu svědomí čisté? Vždyť má přece na hrbu to, jak seřval Vojtěcha, který chtěl rouškovat, a pak se čísla zase zvedla až málem ke světovému rekordu?
-Ale to tak brát nesmíš, on to tehdy myslel upřímně, jako vždycky, a každý je omylný a někdy se netrefí. Já taky furt hraju sazku a do čísel se netrefuju.
Důležité je, že se staví teď k věci čelem, churhillovsky.
-Jako že nám do 3.listopadu slibuje krev, pot a slzy?
-To zrovna ne, ale žízeň, hlad a osamění.
-Tohle snad říkal?
-Takhle drsně ne, ale je to tak. Čeká nás zavření hospod, tedy žízeň – nebudou hrát kina ani divadla. Tedy nás kulturně vyhladoví – a taky se budeme moct družit jednom v šesti, což je pěkná samota. Ale překousnout to musíme, Liduš, rozumíš?
-Jo. Bude líp.
-A hlavně to řekl na rovinu. Nic nezatloukal. Ne jako kdysi Zápotocký - a to byl prosím prezident - který do rádia tvrdil, že měnová reforma nebude, a druhý den byla.
-To je pravda. Babiš přes den netvrdil, že zavřou školy a hospody, tohle jen celou dobu do televize trousili jiní, že jako možná, že se zvažuje, že je to ve hře. On neříkal tak, ani tak. A na jeho slova došlo.
-Ale hrál s námi na férovku, zákazy nebudou platit už od rána, ale až od středy. Aspoň se můžeme ještě zařídit.
- TO SE VÁM TA "DOTOČNÁ" U OKÝNKA PĚKNĚ PROTÁHLA
