Pozdě Nováka honiti, když ho z kriminálu propustili

Víc než rozpaky vzbudilo před krátkým časem předčasné propuštění exsenátora ODS Alexandra Nováka, který měl pykat celé čtyři roky za vzetí bagatelního úplatku mizerných dvaačtyřiceti miliónů.

V korunách, nikoli v eurech či v dolarech, nemějme hned velké oči. I přesto byl však trest takřka exemplární a nelze se divit, že vězeň několikrát žádal o propuštění. Soudy však byly hluché, a teprve tehdy, když se Chomutovští vlci zavázali, že na svého bývalého člena z klubu dohlédnou, byl sedmého května podmínečně propuštěn s tím, že musí zaplatit pětimiliónovou pokutu.

Happy end teď poněkud zkalila aktuální zpráva, že krajské justiční orgány udělají prověrku, zda postup „okresu“ byl správný, jestliže předchozí soudy propuštění zamítly. I kdyby se nezávislým posouzením došlo k závěru, že pan Novák být propuštěn neměl, tak to bude jen něco jako mluvení do větru, neboť návrat do vězení není možný, pokud už za vámi jednou pravomocně zabouchli dveře.

Navíc je velmi nepravděpodobné, že by snad něco neštymovalo.

Státní zástupce měl jasné důvody, proč proti propuštění nic nenamítal a tím vlastně vyloučil možnost dalšího projednávání jiným soudem. Doslova o Alexandru Novákovi pochvalně řekl:

Za zmínku stojí těž ještě jedno státně-zástupcovské vyjádření:

„Není důležité, zda dostal dva roky, čtyři, nebo podmínku, ale to, že společnost řekla, že takové jednání netoleruje, a že byl vůbec postavený před soud a odsouzen.“

O takovém humanitním přístupu se může Davidu Rathovi jenom zdát. V Chomutově by byl zralý tak akorát na podmínku, a kdyby orgány chtěly být drsné, odnesl by to „dvojkou.“

Jenomže Praha není Chomutov, a Rath je individualista, takže se do cyklistického klubu nepřihlásil.