Člověku by muselo pulsovat v krvi alespoň jedno promile nebo mít jiným způsobem přitemnělý mozek, aby si po přehrání dnešního vystoupení ministra Vondry (k dispozici i na tomto serveru) v poslanecké sněmovně mohl říct společně s Miroslavem Kalouskem:
"Kdyby Vondra měl v těle kouska cti, podá rezignaci ještě dnes, jinak musíme spoléhat na čest pana premiéra.“ Předtím ještě zdůraznil, že ho už první arogantní Vondrova slova přímo rozlítila. A poté došlo ke vzácné shodě představitelů všech parlamentních stran vyjma ODS, aby ministr na funkci rezignoval.
Je to dost překvapivé vzhledem k Vondrovým slovům, která k aroganci měla daleko i k jeho omluvě všem, kterým záležitost s údajným předražením zakázky pro české předsednictví dostatečně nevysvětlil. Druhou věc – zásah v ČT - opětovně označil jako formálně do nebe volající. Ale to poslanci jistě chápali jako exces zelených mozků.
Nevím, jak podle představ pana Kalouska (a sekundanta Gazdíka) , Johna (a rozvášněné sl. Kočí) a ostatních měla Vondrova řeč vypadat, aby je uspokojila. Opozici chápu, ta vítá každou spornou záležitost, aby vládu oslabila, ale proč se právě takhle a zrovna dnes zachovala i koalice? Cožpak těch skandálů na demise nebylo už předtím nepočítaně?
Volič handicapovaný tím, že není účastníkem Kádevítky ani muškou – nikoli zlatou, ale jen obyčejnou – na zdi, aby slyšel, co se vlastně den předtím upeklo, čím měl být vyvážen bojkot schůze sněmovny iniciované opozicí k Vondrovým kauzám, je ze všeho jelen. Bylo snad domluveno, že Vondra podá demisi? O tom lze s úspěchem pochybovat. Tak tedy co se mělo stát, co měl Vondra říct? Snad se samogrilovat a na závěr zvolat: Já už budu hodný, Mirečku? Přičemž pro Mirečka by to byl signál, že vyšetřování kauz pro pamětníky na MNO bude skončeno a zapomenuto?
Možná ano, možná ne. Že se přidali véčkaři, nepřekvapí. Pro obecenstvo jsou přece velmi žádanou a vytleskávanou vnitrokoaliční opozicí.
Nakonec aby člověk, ač nerad, dal na poslankyni za ODS Černochovou, když tyhle rétorické hrátky bez přítomnosti premiéra, který je v Bruselu, vidí Klausovými brýlemi: „Stává se to jakousi tradicí a možná to lze nazvat ne Sarajevským, ale Bruselským atentátem.“
Hoši si jdou prostě po krku - každý z nich má máslo na hlavě už tak žluklé, že by se měl sbalit dřív, než k tomu statečně vyzve druhé. Dneska byl na paškále Vondra - pro Kalouskovu chladnou kalkulaci a Johnovu naivitu arogant – ale zdá se, že někomu jeho archeologické expedice do minulosti zakázek opravdu „škodí“. Mohlo by se třeba narazit na daleko víc, než na "pouhé" desítky sporných miliónů za ozvučení, které ve Vondrově kapse nebo ve specifické formě stavebního spoření rozhodně neskončily.
Jan Dvořák
