To bylo řečí, že nás Němci v důležitých parametrech nikdy nedostihnou – a už je to tady! Naše postavení se otřásá.
Za neděli měli dokonce v poměru k počtu obyvatel ve srovnání s námi už o nějakou stovku víc nově nakažených covidem. Zatímco my 1999, Němci 16. 362.
Může nás (trochu) těšit, že stále ještě za námi pokulhávají v množství obětí pandemie. My jich měli 48 oproti německým 188. K dennímu vyrovnání (v přepočtu) by došlo až na čísle 400, tedy o 212 vyšším než jaké měli Němci v neděli.
Lze však pochybovat, že toho dosáhnou, protože výsledky přibrzďuje známá alarmistka, kancléřka Merkerlová. V parlamentu vyzvala k rázným omezením a učinila to nikoli útočným chlapáckým výpadem proti kazisvětům z opozice, jako náš předseda ve Sněmovně, ale záludně, emotivně zabarvenými slovy, která měla poslance s opačným názorem zlomit a diváky u obrazovek rozplakat.
„Opravdu ze srdce mě to mrzí,… ale je potřeba společně zabrat a opatření respektovat a dodržovat. Cena 590 mrtvých za jediný den není přijatelná.“
To ovšem pro našince nic tak strašného není. Obdobná čísla také dosahujeme – a přitom je nás ve srovnání s Němci jenom jedna osmina co do počtu obyvatel!
Zdá se však, že na rozdíl od příliš uťápnutých a poslušných Němců nebudeme naše varovně poštěkávající psisko před Vánoci i během nich příliš respektovat. Což může znamenat, že naše čísla porostou a sousedům se budeme čím dál víc nedostižitelně vzdalovat. A to přece chceme.
Nebo snad ne?
