Po dvacáté večer by mělo být gastronomické mrtvo

Ale třeba to tak nebude…Od zavřeného výdejního okénka se zvenku ozvalo ťukání. Bylo už pár minut po osmé, takže hostinský nereagoval.

„Haló, haló,“  přesto někdo neodbytný volal a ťukal dál, a tak hostinský chtěl obtěžování udělat rázný konec. Okénko otevřel, pořádně se nadechl, aby muže vykázal do patřičných mezí, jenomže uviděl sympatickou tvář, žádného opilce.

 

-Promiňte, že obtěžuji, vím, že osm už bylo, ale přesto mám prosbu, jestli..

-Máme už zavříno, copak nevíte, že nám to Blatný nařídil?!

 

-Haló, pane vedoucí, mně by stačila jenom teplá polévka, mějte uznání, venku je sychravo, dovnitř nesmím - přece to nechci zadarmo..

-Máňo, tu polívku jsi ještě nevylila? Ne? Tak to je dobře, mám na ní zákazníka.

-No to jste moc hodnej, taková vstřícnost se hned tak nevidí. Co jsem dlužný?

-Ále , co by? Mám to vylej…ehm, je to vlastně přebytek. Nedostanu od vás nic.

-To ne, zadarmo v žádném případě, normálně mi to prodejte, jakoby ještě bylo před osmou,i když už bude půl deváté.  Tady máte padesátku, anebo stovku!

-Ale to opravdu nemuselo být.

-Muselo. Pro pořádek.Tak já už jdu.

Jo, a abych nezapomněl, ještě něco ode mě dostanete. Pokutu 3 milióny, že jste překročil „policejní hodinu“!

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jan Dvořák | čtvrtek 10.12.2020 7:05 | karma článku: 15,67 | přečteno: 401x
  • Další články autora

Jan Dvořák

Chcete mě číst?

11.7.2022 v 13:19 | Karma: 3,09

Jan Dvořák

Hrozby ze vzdušného prostoru

24.1.2022 v 11:51 | Karma: 0