PES nám spadl(a) na trojku. Nic moc, ale lepší než drátem do oka

To je radosti! Už jsme v uvolňování na kýžené trojce! A nebýt profesionálních skeptiků jako jsou Hamáček, Blatný či lavírující premiér, mohli bychom na Vánoce počítat s dvojkou. Což by byl už jen krůček ke svobodě téměř absolutní.

Ale zatím si vychutnávejme trojku. A to buď doslova - třeba v hospodě.

anebo nedoslovně  - například u holiče, ve fitku s rouškou či mezi zvířaty v ZOO.

Radost, možná největší, mají ti „za pultem“, kteří si v podnikání museli dát nucenou pauzu. Na rozdíl od kolegů z obřích center. Ti naopak dřeli jako mezci o žních, a to i proto, že v prodeji určitého sortimentu museli zaskakovat za ty, co měli zavřeno a prodávat totéž zboží nesměli - zřejmě byli příliš malí a podle vlády o to víc rizikoví.   

Ne všichni se ovšem vracejí k normálu, nebo aspoň k jeho náznakům. Dobrodiním sice je, že svatebního veselí či naopak pohřebního rmutu se může aktivně účastnit dokonce už 30 osob, avšak vůbec nikdo stále ještě nesmí jako divák do divadel, kin či do koncertních síní.

Zato do kasina ano.

Trojka tak pro umělce není o nic milosrdnější, než byl čtvrtý stupeň. Ale což! Aspoň že jsou povoleny zkoušky souborů či orchestrů. Bez nich by umělci ztráceli profesionální formu, kterou je sice nutné procvičovat i způsobem art office, což například hudebníci běžně několikahodinovým hraním doma dělají, avšak souhra s orchestrem je nenahraditelná.

Procvičovat si prstoklad či jiné hráčské úkony lze doma s úspěchem – hrajete-li na běžný nástroj  (od okaríny po bombardon), nikoli třeba na chrámové varhany. Varhaník má však oproti symfonikům skvělou možnost kontaktu s publikem i teď, pokud bude hrát při bohoslužbách.

Virtuozitu a techniku v některých jiných oborech kulturní činnosti  je však možné trénovat výhradně na místě provozování. Zřejmě proto vláda například samotné promítání v kinech, ovšem bez diváků, blahosklonně povolila. Ani promítači nesmějí vyjít z formy. Co kdyby třeba z ničeho nic „uhodila“ po neděli jednička a v kině byla hlava na hlavě. Opakování je matka…

Hurá! Založit film do promítačky ještě umím..

Oponu jsem otevřít dokázal

Spustit film taky

- Hlásím, šéfe, že zkouška proběhla v pořádku. Film se nepřetrhl.  Lidi a pop corn jsem si sice musel domyslet, ale šlo to líp než minule, byl tady totiž přece jenom jeden divák – myška. No neměl jsem to svědomí chtít na ní vstupné.