Redukce počtu shromažďovaných je ku prospěchu v každém případě. Epidemiologicky i politicky. Omezení sociálních kontaktů snižuje nejen možnost nákazy, ale čím méně lidí pohromadě, tím nižší riziko masového protivládního protestu.
Současně však početní limit klade enormní nároky na rozlišovací i rozhodovací schopnosti policie, která má na dodržování zásad dohlížet, a v krajním případě je i vynucovat.
Ale jak se má rozhodovat, když mantinely nejsou vytyčeny přesně?
Nařízení povoluje v interiéru uskupení maximálně deseti lidí - ty policie spočítat bez větších problémů ještě schopna je, ovšem PES také připouští sdružování rodiny bez limitu počtu členů. A teď babo dej jednoznačný právní výklad, kolik členů rodina mít smí, pokud její šíře vzbuzuje u strážců zákona pochybnosti? Hned se tak před policií vynořují další otázky:
Je povolena společná procházka komunity čítající 10 manželských párů - každý ještě s několika milenci i milenkami a s pár tucty dětí - i když přesahuje počtem 50 osob, avšak za jednu rodinu se ono společenství považuje, a klape jim to?
A co Rodina ve smyslu nekale podnikající Organizace? O tom PES ani neštěkl.
(jdv/Pixabay,com) FOTOGRAFIE SE SVOLENÍM DIVADELNÍHO SPOLKU JIRÁSEK, NOVÝ BYDŽOV MÁ RYZE ILUSTRATIVNÍ CHARAKTER BEZ KONKRÉTNÍ SOUVISLOSTI)
Ministr Hamáček by měl vydat autoritativní metodický pokyn, co za rodinu považovat lze, a co už ne. Čím dřív, tím lépe. Ve zjitřené době je nutné se policejních přehmatů vyvarovat, byť by se staly v upřímné snaze orgánů chránit a pomáhat zdraví nás všech.
