Ačkoli prezidentská kancelář se po všech čertech marně doprošuje srozumitelného vysvětlení, kdo se má vlastně za nenalezený Peroutkův článek omluvit, už se nelítostně projevila exekutorská bezcitnost.
Hrad musí zaplatit 100 tisíc korun pokuty, že se ještě neomluvil. Sankce může být neustále opakována až do úplného doupokutování ve stylu někdejší strategie prezidenta Reagana, který „uzbrojením“ Sovětského svazu položil zemi našich přátel na lopatky.
Hrad se však jen tak nevzdá, i kdyby exekutor oblepil nápisy exekučně zabaveno kde co. Dojde-li na nejhorší a bude vydražena i prezidentova kancelář, úřadovalo by se v náhradním prostoru ve Strašnicích, v soukromém objektu kancléře Mynáře. „Hrad, jako hrad!“ vyjádřil se k této krajní eventualitě prezident.
Zatím se řeší záležitost, jak uhradit první, aktuální pokutu. Sto tisíc není sice nic moc, jen třetina ceny za výlet na Rhodos, ale zase ne tak málo, aby se takový obnos vyhrábl z nějaké rezervy.
Avšak ona „nehoda“ s nepředvídatelným výdajem jako každá náhoda přála připraveným, a proto z čeho uspořit je. Díky reakcím části politiků a veřejných činitelů na prezidentovy postoje kolem dalajlámy jich už nejméně padesátka odřekla účast na vyznamenávání, což znamená, že nebudou ani na následné recepci, čímž dojde k úspoře několika desítek tisíc korun na tlačence, krémžské hořčici a škvarcích.
Jirko, ať to počítám, jak to počítám, zatím je to furt málo. Potřeboval bych, aby Miloš jmenovitě urazil aspoň dvacet, třicet hlavounů, kteří určitě odřeknou, abychom se na těch sto tisíc konečně dostali, a měli popřípadě i základ na příště
