Michal Kocáb posledního sovětského vojáka nevyprovodil

Z velice dobře informovaných kruhů se proslechlo, že Michal Kocáb, někdejší lídr Pražského výběru, se teď kvůli šéfovi Pražské šestky Kolářovi dostal do nezáviděníhodné situace.

Vyhrocení kauzy kolem sochy maršála Koněva, které přesáhlo lokalitu jednoho městského obvodu a dostalo se do hledáčku Kremlu, znamená pro Kocába, aby provedl zásadní korekci v přípravách na (perspektivně očekávaný) odchod z tohoto světa.

Aktuální informace, že o sochu jeví zájem maršálova vnučka, přivedla Michala Kocába k rozjímání nad téměř 30 let starými fotografiemi. Je na nich zachycen nikoli se sochou maršála, ale s živým vysokým důstojníkem SA, s nejvyšším velitelem vojsk, která od roku 68 okupovala naše území.

Na jedné je Kocáb jako vládní zmocněnec v družném rozhovoru s tímto velitelem, generálplukovníkem E. Vorobjevem.

Druhý snímek zachytil loučení, kdy generál v červnu 91 definitivně opouští tehdejší Československo.

Tehdy se Michal Kocáb domníval, že odsun sovětských vojsk byl tímto definitivně završen. Proto si také při vší své  skromnosti nechal připravit náhrobek s epitafem:

ZDE NA VĚČNÉ ČASY SPOČÍVÁ TEN, JENŽ SE ZASLOUŽIL O TO, ŽE BOTA POSLEDNÍHO SOVĚTSKÉHO VOJÁKA 27.6. 1991 OPUSTILA NAŠI VLAST.

Tehdy do onoho vojenského „kontingentu“ ovšem nepočítal sochu maršála Koněva, která se v Bubenči objevila až v roce 1980. Opustit mohla leda tak piedestal a skončit někde v depozitáři nebo rozbitá na kousky, nikoli však překročit hranice.

Teď, když se objevila možnost, že maršál bude se zpožděním osmadvaceti let rovněž vyexpedován, stane se vlastně on tím posledním sovětským vojákem, který odešel (odejel, odletěl) z našeho území.

Budou se muset přepsat dějiny. A také inovovat Kocábův epitaf, stačí přidat tři písmena. Na počítači to lze provést v mžiku. Ale „přetesání“ , to je jiná..  

ZDE NA VĚČNÉ ČASY SPOČÍVÁ TEN, JENŽ SE ZASLOUŽIL O TO, ŽE BOTA PŘEDPOSLEDNÍHO SOVĚTSKÉHO VOJÁKA 27.6.1991 OPUSTILA NAŠI VLAST.