Sporům o Peroutku by mělo definitivně odzvonit. Hitlera gentlemanem možná nikdy neprohlásil, zato byl pěkně vykutáleným protilidovým ptáčkem po celou dobu své novinářské dráhy. Na tom by mělo dojít k celospolečenské shodě.
Už za první republiky Peroutkovu pravou tvář odhalil jeden z jeho profesních souputníků. Na rozdíl od něho však patřil k nejobjektivnějším a skutečně nezávislým novinářům. Julius Fučík.
Po únoru 48 se pak Peroutkova hanebná služba v americkém žoldu dočkala patřičné reflexe i ze strany pokrokových satiriků. To proto, aby si veřejnost dobře uvědomila, kdo vlastně na vlnách štvavých vysílaček očerňuje budování tentokrát už skutečně spravedlivého státu. Ne toho protilidového masarykovského, který se za demokratický jenom vydával a Peroutka psal o něm celé litanie.
Teď už bychom na nějaké maličkosti s gentlemanem bazírovat neměli. I prezident se v dobré víře mohl zmýlit.
Jestli to Peroutka napsal právě takhle, nebo nenapsal, už jeho kádrový profil nemůže nijak zásadně ovlivnit, jestliže má na svědomí tolik jiných pobuřujících textů, což nám kromě Fučíka a dobového Dikobrazu předkládá i pan Ovčáček.
Ostatně každý předlistopadový maturant věděl, co byl Peroutka zač, a zejména erudovaní historici a teoretikové žurnalistiky, kteří dnes zapomínají, co se o Peroutkovi učili.
Nebo je to snad jinak?
