Mohlo by se zdát, že když státní svátek vyšel bohužel na beztak den pracovního klidu, že si ho budeme tudíž v potu tváře dvojnásob vychutnávat a že nám politika, a dokonce mezinárodní, může být ukradená. Ne tak Bédovi a Liduš.
-Ty, Bédo, kdybys byl Řek, jak bys v tom referendu hlasoval?
-No to je jasný, Liduš. Byl bych PROTI
-Moment, tak ta odpověď znít přece nesmí. Buď ANO, nebo NE. Tak jak?
-Jak? No přece NE.
- NE proti věřitelům?
-Tak mě sakra nepleť. Hlasoval bych pro euro, tedy ANO, ale tím pádem vlastně NE pro vládu. Rozumíš?
-Moc ne.
-Tak ještě jednou. Kdybych hlasoval pro přijetí podmínek věřitelů, tedy ANO, a byla by nás aspoň o vous většina, tak by se vláda musela položit, jak Tsipras slíbil. A to by znamenalo, že bychom eurozóně zůstali na krku dál a penězovod by fungoval, jako dosud.
Víš, Liduš, těm Řekům fakt chybí trocha té hrdosti, že patří k unii, chybí jim to, jak se tomu nadává, jo - pocit evropskýho občanství.
Jinak by museli hlasovat ANO. No řekni, kdo jiný se o ně dokáže postarat tak slušnými dávkami než právě tahle unie?
To jenom amíci to z té jejich Unie vidí moc černě a pro Řecko osudově, ti si totiž evropskou solidaritu nedokážou představit ani …
-Ani v nejčernějších snech?
-Ani náhodou, Liduš.
