Když ANO (v referendu) je zároveň NE, a naopak

Mohlo by se zdát, že když státní svátek vyšel bohužel na beztak den pracovního klidu, že si ho budeme tudíž v potu tváře dvojnásob vychutnávat a že nám politika, a dokonce mezinárodní, může být ukradená. Ne tak Bédovi a Liduš.

-Ty, Bédo, kdybys byl Řek, jak bys v tom referendu hlasoval?

-No to je jasný, Liduš. Byl bych PROTI

-Moment, tak ta odpověď znít přece nesmí. Buď ANO, nebo NE. Tak jak?

-Jak? No přece NE.

- NE proti věřitelům?

-Tak mě sakra nepleť. Hlasoval bych pro euro, tedy ANO, ale tím pádem vlastně NE pro vládu. Rozumíš?

-Moc ne.

-Tak ještě jednou. Kdybych hlasoval pro přijetí podmínek věřitelů, tedy ANO, a byla by nás aspoň o vous většina, tak by se vláda musela položit, jak Tsipras slíbil. A to by znamenalo, že bychom eurozóně zůstali na krku dál a penězovod by fungoval, jako dosud.

Víš, Liduš, těm Řekům fakt chybí trocha té hrdosti, že patří k unii, chybí jim to, jak se tomu nadává, jo -  pocit evropskýho občanství.

Jinak by museli hlasovat ANO.  No řekni, kdo jiný se o ně dokáže postarat tak slušnými dávkami než právě tahle unie?  

To jenom amíci to z té jejich Unie vidí moc černě a pro Řecko osudově, ti si totiž evropskou solidaritu nedokážou představit ani …
 

-Ani v nejčernějších snech?

-Ani náhodou, Liduš.