Jak to bude s omluvou kolem Koněva? Už včera bylo pozdě!

Spor o sochu maršála Koněva se dostal na mnohem vyšší mezinárodní úroveň, než jakou je přestřelka mezi městy Pekingem a Prahou způsobená necitlivým magistrátem.

Přitom jde o v obou případech o nešťastné záležitosti. Čína i Rusko se dlouhodobě snaží mít s námi co nejlepší vztahy, pro obě země je Česko klíčovým partnerem v hospodářské oblasti a případné embargo z naši strany by pro ně mělo nedozírný dopad.

Ale co je moc, to je příliš. Peking ani Moskva si nemohou nechat líbit, že saháme na jejich svaté záležitosti.  

Zatímco Hřib je za odpor k pojmu jedna Čína „trestán“ nepřímo jen zákazy hostování pražských umělců v Pekingu, starostu Kolářovi se dostalo nálepky hodné nacisty žalovaného v Norimberském procesu.  Dokonce sám ruský ministr kultury prohlásil:  „Starosta jakéhosi obvodu řekl, že rada se bude zabývat demontáží památníku osvoboditeli a zachránci města. Je to takový místní gauleiter.“

Jsou to nečekaná slova a navíc je toto tvrzení nepřesné. Starosta Kolář, právník graduovaný plzeňskou fakultou, samozřejmě není – a nemůže být – regionálním šéfem dávno zrušené NSDAP, ale je v čele regionálního sdružení dosud ještě existující strany TOP09.

Ministr se nešťastně vyjádřil zřejmě pod vlivem silných emocí, že maršál Koněv bude z Bubenče, stejně jako kdysi Stalin z Letné, odstraněn. Ovšem věcná stránka problému zůstává. Nejde o to, v jaké straně starosta je či není, ale důležité je, že by měla zmizet snad poslední socha maršála Koněva v Evropě, která svým způsobem symbolizovala i poděkování maďarského lidu za pořádek, který u nich maršál nastolil.

Přesto se ozývají hlasy, že by naše diplomacie měla na ministrovo vyjádření patřičně reagovat. Nemyslí si to jenom pravicoví politici, ale i občané, kteří se o politiku zajímají.

-Pane sousede, není toho kolem Koněva už opravdu moc?

-Je, pane docent. Ten ruský ministr si ovšem servítky nebral, to ne.

-Chce to pádnou, ale slušnou odpověď. Dobře to řekl ministr Petříček, že „omluva by pomohla uklidnit situaci.“

-Řekl, řekl – to je od něj sice moc hezký, pane docent, ale proč se tedy za Koněva Rusům rovnou neomluvil?

A jestli se mu do toho nechce, ať za sebe nastrčí Zaorálka. Je to přece ministr kultury, a od něj by omluvu jeho ruský kolega mohl líp přijmout, jako opravdu upřímnou, nemyslíte?“