Dozvuky jedinečného víkendu - vysmátá Merkelová a křišťálový Křižáček

Víkend byl nabitý událostmi, takže stojí za to, „vypíchnout“ dvě momentky z nich. Jednu politickou,  na nejvyšší možné úrovni, a tím pádem ze zahraničí.

Druhou pak z domácích kulturních luhů a hájů, zato však s obrovským mezinárodním přesahem, z Film festu v Karlsbadu.

První se udála na pozadí masového protestu zejména mladé a střední generace proti zhoubným následkům konzumismu, jehož oběťmi se stávají stamilióny lidí na celém světě, a to prostřednictvím globálního působení zemí G20. Zoufalou mladou generaci bez jiné, hlubší perspektivy, než jakou je každodenní pofidérní blahobyt, hojnost, dostupnost, a všechna ta pozlátka zahnívajícího kapitalismu, nakonec pařáty konsumismu přivádějí k touze realizovat globální reálný komunismus.

Cyničtí státníci se v Hamburku ani na chvíli nezamysleli nad tím, jak hroznou budoucnost svou  honbou za  nezadržitelným růstem růstu světu připravují. A ještě k tomu vtipkovali..

- Sehr gut, Voloďo! Ten jsem ještě neznala.

- A ten o tom, jak se naši hackeři nebudou vměšovat do vašich podzimních voleb, znáš taky?

- To má bejt fór?     

A teď do Varů. Tam oslnil diváky, přesně řečeno – zaujal porotu svým vybočením z běžně koukatelného filmu český Křižáček. O malém chlapci, který za křižáckých válek odešel do světa bojovat… ne jako dnešní žoldáci pro IS, ale  s ryzími úmysly dítěte..

Bude autor ověnčený karlovarským vítězstvím  v podobných tématech pokračovat?

-Ano, dlužím divákovi pohled ještě z druhé strany. Čechy nebyly jen zemí křižáků a křižáčků, ale zejména zemí husitů, a tam mezi bojovníky významné místo zaujímaly i jejich děti, které se bitev zúčastnily. Právě o jednom z nich bych chtěl natočit film. Tehdy jim říkali Práčata, a to proto, že při boji používali velmi účinné a přesné praky s kamennými projektily. Proto se název pro film jakoby sám nabízel: Práče.

Jenomže vznikl problémem. Týž název už nese klasický film Karla Kachyni o dětském „bojovníkovi“ v jednotce naší východní armády za druhé světové války.

Přiznám se, že i pro mě byl onen film už  jako pro školáka inspirací, a tak bych rád vytvořil něco jako jeho remake s časovým předsazením  děje zhruba o 500 let. To kolega Hřebejk se například se svým Zahradnictvím oproti Pelíškům předsunul zhruba jen o čtvrt století.

Název by měl být HUSÍTEK.