Jára Cimrman měl to velké štěstí, že se potkal s osobnostmi nevšedního umu, které ve svých oborech téměř dosáhly jeho velikosti. Téměř, protože bez jeho citlivých podnětů by v dnešním světě, adorujícím super korektnost, narazily.
-Buďte zdráv, Tomáši Alvo Edisone, tak už jste vynalezl žárovku?
-Ále, vynalezl, to ano, nechal jsem si ji i patentovat. Měla ovšem krátkou životnost, a tak ji kapánek ve vší tichosti vylepšil jeden z mých černých, ehm, jeden z mých asistentů, ale teď to profláknul pan školní inspektor Biden, a tak všechnu smetanu slízne asistent - a mě vyškrtnou z učebnic .
-Tak zkuste přijít třeba se zářivkou, která nebude praskat.
-To je nápad! Zářivka, a s korektním zeleným světlem. A můžu si ho přivlastnit? Nerad bych, aby mi prvenství jednou zase upřeli.
-Neupřou, copak jsem čer.. Čechoafričan?
* * * * *
-Tak říkáte, paní Agatho, že se tam bude mordovat podle klasické říkánky Deset malých čer.. já to ani nechci vyslovit. To byste mohla jednou narazit. Což tu knihu nazvat neutrálně Deset?
-Jen tak? V té říkánce se hovoří o chlapečcích, tedy černých, ale černí být zrovna nemusí, ale zmínit by se nějak měli..
-Dobře. Co takhle: Deset malých paňáčků?
-To by ovšem mohlo zmást čtenáře, že půjde o vraždy spojené s alkoholem…
* * * * *
-Dobrý den, pane Bartoši, odkud jste sem na smíchovské nádraží přijel?
-Byl jsem v Černošicích, postavit do latě tamní pirátskou buňku. Pořád se vzpírají napravit ten starý zločin s nekorektním názvem obce. Nechtějí se přejmenovat na Bělotice nebo ještě lépe na Duhovou. Promiňte, spěchám na metro, za hodinu přijde na kobereček k panu Hřibovi starostka Prahy 2, také kvůli nekorektnosti, tak ho chci trochu připravit.
Představte si, že mu napsala e-mail, že Na jménu nezáleží. Ale copak to její nebije do očí jako vyložená provokace: bílá blondýna s black příjmením?
-Kdyby si dala zrzavý přeliv, mohla by se jmenovat Jana Irská.
