Černé pondělí ministryně Maláčové

Pondělek byl pro mistryni Maláčovou škaredým dnem. Už od rána byla v jednom kole. Nejdřív seděla na vládě, a když se pak chystala s kolegy na hromadný výlet za prezidentem do Lán, zkřížili jí plány zakuklenci.

Policejní komando „vlítlo“ do úřadu, zpřeházelo věci v kancelářích a odvedlo si náměstka Baláče.

Jinak slušného člověka, který byl ještě nedávno Druhým sociálním demokratem v Praze a loni na jaře se nechal kamarádkou M. přemluvit, aby jí pomohl zprůhlednit na ministerstvu systém.

Teď je ze průhlednění najednou pleticha a policie mluví o čtvrt miliardě. V kapse mu sice nezůstala, socialisté nejsou hrabiví, ale právě o tuto částku  je zakázka, kterou měl náměstek v gesci, prý předražená. Naštěstí papírově, v uvažované smlouvě.

Všechno to bude jistě nedorozumění, náměstek přece není odborník na všechno. Vyzná se v politice, takže milión sem, milión tam, vyjde to na stejno. A myslel to dobře.

I kdyby k předražení už došlo, jednalo by se vlastně o pakatel, jímž by se -  pro představu -  mohla          j e d n o r á z o v ě  zvýšit každému důchodci penze o osmdesát kaček. Jenom. Co si za to dneska koupíte?

Ale stejně to ministryni na náladě nepřidá a určitě jí to narušilo životosprávu.  

-Ani jsem kvůli té nepříjemnosti nestihla oběd u pana prezidenta, a pořádně mi kručí.

To kolega Baláč možná oběd ještě stihnul v závodce, tam je vydávají od jedenácti, ale jestli ne, tak zaručeně stihne večeři v cele předběžného zadržení.

To já takové štěstí nemám, aby se mi o stravu a o ubytování postaral stát.  A to jsem ministryně  sociálních  věcí! Holt – kovářova kobyla… Kde mám ty stravenky? Musím cestou domů něco k snědku sehnat.

To by se mi jinak mohly z hladu začít v hlavě rojit podivné  nápady o vyvození osobní zodpovědnosti - a ty je nejlepší  zahnat  nějakou bombou, kalorickou.