Čaputová v kalhotách

Ačkoli prezident Zeman dává ostentativně najevo, že sociální sítě ho nezajímají, neodolal, aby si nepřečetl ohlasy na inauguraci prezidentky Čaputové. S hrůzou zjistil, že našinci jí Slovákům závidí.

Probral to s mluvčím Ovčáčkem ve velmi důvěrném rozhovoru.

-Chápeš Jiří, co na té Čaputici lidi u nás mají a   furt mě srovnávají s ní?  Jsem snad horší než ona?

-To ne, šéfe, v žádném případě..

-Ale na rovinu, jak je to doopravdy? A nešetři mě.

-No.. Kdybyste byl o takových třicet let mladší, modrooký blonďák, měl vystudovaná práva a ne vejšku, kterou je schopná udělat i pražská tramvaj, být nepolíbený politikou, jít na ruku zeleným, lidi spojovat, být abstinentem, mít za partnerku fotografku.. tak byste byl hotová Čaputová v sukních. 

-Až tahle, Jiří?

-Měl jsem být přece pravdomluvný. Lidi by si přáli i u nás takového prezidenta. 

- A myslíš si, že bych se jí mohl připodobnit? Já o tom pochybuju

-Aspoň trošku, šéfe. Nic není nemožné.

- Vyloučeno!

 Podívej. Roky mi přece nikdo nevrátí, ani ten plastik Mašín. Blonďák už taky nebudu. Na práva, i kdyby šlo o plzeňskou rychlovku, kašlu. Politická dráha se odpárat nedá, ekoklimateroristy podporovat nebudu. A kontinuální etanolovou terapii si odpustit nemůžu, to bych hazardoval se zdravím, a víš, jak se v tom lidi šťourají - navíc, kdybych natáhl bačkory předčasně, nemohl bych si vychutnat hořký konec sociální demokracie..  

Kdepak, český Čaput ze mě na stará kolena už nebude.  Ale co bych snad mohl..

Poslyš, Jiří, nevíš o nějaké mladší fotografce? Kdyby se stala mou přítelkyní, byl by to ode mě projev dobré vůle po změně k lepšímu..

- - - - - -

-Miloši, probuď se, už je deset!  Ovčáček čeká na tvé vyjádření k inauguraci té Sloveny.

-Dyť už vstávám, Ivano. 

Jo, a když už jsme u  té  Čaputové, nemohla bys mi ve čtvrtek, až přijede, půjčit nějakou sukni a tu blond paruku, aby si nemyslela, že je snad něco extra?