A jaký to letos zase mohl být vítězný únor!

V posledních dnech média věnují značnou pozornost  závěrečným bojům na olympiádě a rovněž obsáhle připomínají 70 let od tzv. Vítězného února.

Přímých pamětníků oné události už je málo. Pamětníků každoročních pompézních oslav  výročí na Staroměstském náměstí  je ještě dost. Měli jsme štěstí a jeden z očitých, a nostalgických  svědků celé éry promluvil…

-Tady, svého času, holoubkové, bývávaly nějaké

pětadvacáté únory!

Plné náměstí, vlajky, transparenty o Vítězném únoru, slavnostní projevy, pak pochod milicí. To byla panečku sláva, každý rok touhle dobou, celých čtyřicet let!

Teď už se pětadvacátého tady léta neslaví nic. Škoda.

Ale jak parádní to zase tady mohl být dneska Vítězný únor, kdyby naši hokejisté na olympiádě hráli o zlatou medali..

Už to vidím - jako po Naganu, ale to tenkrát také na Vítězný únor nevyšlo - plné náměstí, vlajky, transparenty, projevy.. muzika.

Slavit čtvrté místo ovšem nikoho nenapadne.

Zítra sem sice plno lidí přijde přivítat Ledeckou – ale marná sláva, bude to  až den po výročí Vítězného února, takže po něm ani pes neštěkne