Před sto lety by rizikové skupiny pro covid neexistovaly?

Stále víc se potvrzuje jasnozřivost úsloví, že lepší je být mladý (a bohatý) než starý (a chudý). To slůvko chudý je v závorce proto, že ani bohatým se covid nevyhýbá

-Řeknu vám, pane docent, že jsme se narodili moc pozdě.

-Myslíte my dva, pane soused? Že jsme se měli narodit třeba před sto lety nebo ještě dřív? Ale to už bychom tady teďka pravděpodobně nebyli.

-No právě, to by nám coronavirus, jako dneska,  nehrozil.

-Proto, že tehdy ho ještě neznali?

- A kdyby přece jenom, tak by šlo v té době o něco jako o virózku, protože žádný těžký průběh by se masově ani projevit nemohl.

- Jak vás to napadlo? Naopak, byla by to hrůza, protože JIPky nebyly, ani ventilátory – tedy ty plicní.

-Ty nebyly, to máte pravdu, ale riziková skupina by tehdy byla maličká, ne jako dneska u nás čtvrtina všech obyvatel a my do ní bohužel patříme. Vezměte si, že lidi narození v roce 1 900 a před ním, se dožívali většinou tak padesátky. A to přece ohrožená skupina není. To by jim muselo být nad pětašedesát. A takového věku se moc lidí nedočkalo, no jen se projděte po hřbitovech, já tam chodím.

-To jako myslíte, pane soused,  že žít tehdy,  covidu bychom se bát nemuseli, protože v padesáti bychom se riziku těžkého průběhu už definitivně vyhnuli přirozenou cestou? No, něco na tom bude, pokud bychom ovšem ke vší smůle neměli tak tuhý kořínek jako císař pán. Ten by nemusel skončit dobře, být covidu.

- Říká se, že lepší časy už dávno byly a my to štěstí žít v nich holt neměli…

* * * * * *