O Bělehradu, který mi nečekaně přirostl k srdci
Sníh totiž brzy roztál (a voda na chodnících po čase taky vyschla), teplý kožíšek přestal být potřeba a cyrilice se po pár hodinách srbštiny už nezdála tak nesrozumitelná jako dřív. Úředník na cizinecké policii sice pravděpodobně zůstal nepříjemný i nadále, to už ale pro mě po získání povolení k pobytu přestalo být důležité.
Objevila jsem úžasné místní kavárny, jejichž káva i atmosféra si mě naprosto získaly. Poznala jsem pohodový životní rytmus Srbů a jejich dobrosrdečnost a přátelskost. Velmi rychle jsem si navykla na výbornou místní kuchyni a na citronovou limonádu, která byla během léta tím nejlepším osvěžením. Zamilovala jsem si Bělehradské parky a pěší zóny, po kterých jsem se každý den procházela. Velký dojem na mě udělaly pravoslavné chrámy, naplněné ikonami a vyzdobené malbami až ke stropu. Všudypřítomní zmrzlináři mi osladili horké letní dny a prodavači pečených kaštanů mě donutili v zimě sundat rukavice a dopřát si tuto neobvyklou pochoutku.
Bělehrad mi přirostl k srdci a já se stala jeho součástí, tak samozřejmě a automaticky, až mě to samotnou překvapilo. A i když jsem si dobře vědomá mnoha bělehradských nedostatků, nedám na tohle město dopustit. Je v něm něco zvláštního a nepopsatelného.
Mnohokrát se mě lidé ptali, čím konkrétně mi Bělehrad tak učaroval. A já jsem si uvědomila, že takovou odpověď vlastně nemám. A ať už jsem odpověděla jakkoli, měla jsem vždy pocit, že moje vysvětlení nebylo ani dostačující, ani příliš přesvědčující. Snažila jsem se proto najít správnou odpověď až do té doby, než jsem ji našla v knize Momo Kapora (Průvodce srbskou mentalitou), kterou jsem si z Bělehradu přivezla:
„Tohle město nikdy neupoutá zvídavé sběratele krásy, udělá ale něco úplně jiného: vzbudí téměř fyzickou bolest touhy u těch, kteří strávili nějaký čas v jeho ulicích, dokonce i jen několik dní, stejně jako fotografie dlouho ztracené lásky může způsobit smrtelnou bolest. Plán jeho ulic vytváří něco jako topografickou mapu našich srdcí. Toto město nás okouzlí svým půvabem, ale nikdy neodhalí tajemství této podivné lásky, která se může zdát nepochopitelná. Zůstaneme navždy jeho ochotnými vězni, kteří si Bělehrad zvolili z řady nesčetných nádherných měst světa.“ (Momo Kapor, volný překlad).
Alexandra Jašová
V zemi, kde nikdo nepracuje a kde autobusy jezdí dřív
Jen v Bělehradě roztál poslední sníh, rozhodli jsme se s přítelem pro cestu k moři, abychom se odměnili za dlouhých pět měsíců zimy. A tak jsme se ocitli na začátku dubna na prázdných plážích, v tichých uličkách historických měst a v neuvěřitelně klidné a lenivé atmosféře Černé Hory.
Alexandra Jašová
Vyšlo slunce. Posaďte se do parku, kavárny nebo nasedněte na kolo
První slunečné dny v holandském Utrechtu přišly znenadání a k velké radosti všech, které už několik měsíců vytrvalých dešťů přestávalo bavit. Ulice se zaplnily, cyklostezky ještě víc a lidé vyndali židle před dům přímo na ulici. V zahrádkách před kavárnami, které až doteď hostily jen pár návštěvníků zachumlaných v pestrobarevných dekách, je najednou problém najít volný stůl. Zdá se, že jaro už konečně zavítalo i sem.
Alexandra Jašová
Na rachotícím kole, v dešti a bez čepice. Tak se jezdí v Holandsku
Nejsou to ani dřeváky ani tulipány. To, co jako první upoutá na Holandsku, je ta nekonečná záplava kol všude, kam se vydáte. Stará, ještě starší, zrezavělá, nabarvená výraznými barvami, při jízdě hlučná. Velký zámek je nutnost. To byl můj první dojem, když jsem v únoru přijela do Utrechtu.
Alexandra Jašová
Přichází pan majitel. Pokloňte se, ruku nepodávejte
Asi po dvou měsících v práci jsem zjistila, že můj šéf, tedy hlavní manažer restaurace, nemá vždy jen špatnou náladu. Nedá se sice říct, že by ten den byl příjemný, ale v úterý ráno nezačal mítink klasickými ironickými poznámkami, zesměšňováním a ani nikoho neposlal domů nebo nevyhodil. Vypadalo to, jako by na chvíli připustil, že jeho zaměstnanci nejsou všichni úplně hloupí a nanic. Byli jsme z toho všichni řádně překvapení.
Alexandra Jašová
Růže v cukru, Picasso a záchodky v kostele: další 2 dny v New Yorku
Možná trochu paradoxně je velkým lákadlem nejznámějšího amerického velkoměsta jeho čínská čtvrť, newyorský China town. Společně s Malou Itálií (Little Italy) to byl první cíl, který jsme vybrali pro druhý den naší návštěvy New Yorku. A rozhodně jsme nelitovali.
Další články autora |
Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince
Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...
„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ
Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...
Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři
Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...
Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti
Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...
Policie prověřovala nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu. Zajistila 300 milionů
Premium Česká policie v tichosti prověřovala třaskavý případ, který může mít negativní dopad na zbrojní...
Poslanci zamítli status umělce. Odfláknutý návrh, říká Pokorná Jermanová
Přímý přenos Poslanci ve čtvrtek schválili navýšení peněz pro Státní fond podpory investic. V prvním čtení...
Z požáru v alzheimer centru policie viní tři lidi a firmu. V ohni zahynuly dvě ženy
Po dvou letech ukončili středočeští kriminalisté vyšetřování požáru Domova Alzheimer v Roztokách u...
Bílý lev a Bílý kříž. Čaputová s Pavlem si vyměnili nejvyšší státní vyznamenání
Prezident Petr Pavel ve čtvrtek předal končící prezidentce Zuzaně Čaputové Řád Bílého lva. Nejvyšší...
Smrt Arabům! Pochod židovských extremistů Jeruzalémem na vlastní kůži
Bezvýchodná situace kolem izraelského tažení v Gaze je do značné míry i výsledkem rostoucího vlivu...
Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama
Zdá se, že se Agáta s ničím nemaže. Na první pohled ji nerozhodí žádný hejt, ani bývalí partneři, se kterými se dlouho soudila o rozložení péče o...