Únor bílý pole sílí

Jak se o tomhle dozvěděli ti tam nahoře, co obsluhují sněžná děla, nemám tušení. Ale divit bych se neměla; v dnešních dobách pokročilé technologie se informace a falešné zprávy šíří rychleji, než prasečí chřipka.

Až do začátku února jsme si libovali, jakou máme letos krásnou zimu. A jelikož člověk je tvor chlubivý, neopomněli jsme se o tom zmínit všem přátelům a známým z krajin, kde takové štěstí neměli. Po telefonu jsme jim nadšeně sdělovali, že (zatím co oni se potácejí závějemi a mrznou jim nosy) nám tady doposud nespadla jediná sněhová vločka. Narcisy se nedočkavě derou ze země a lidé chodí v krátkých rukávech - prostě jaro už definitivně visí ve vzduchu. Což koneckonců potvrdili i chlupatí meteorologové Punxsutawney Phil a Wiarton Willie. Shubenacadie Sam s nimi sice nesouhlasil, protože on svůj stín viděl, ale co ví ňákej mladík z Nového Skotska?

Jenže hned druhý den po sviští předpovědi jsme dostali první sněhovou nadílku, a ty další a neméně štědré na sebe nenechaly dlouho čekat. Během deseti dnů napadlo desetkrát víc sněhu, než je únorový průměr (6 cm), plus pár čísel k dobru. Možná abychom nezapomněli, jak ten bílý nesmysl vypadá, možná jako trest za naši škodolibost, možná proto, že ti nahoře chtěli vědět, kdo se bude smát nejlépe.

A sníh se sypal jak z roztržené peřiny. Těžké, bílé vločky velikosti trakařů dopadaly na zelené trávníky, 

lidé opět vytáhli odhozené svetry, a naši zkřehlí strávníci řešili dilema, zda zalézt do bezu, nebo zůstat co nejblíže zdroji potravy.

O zábavu na silnicích bylo také postaráno. Je totiž všeobecně známo, že zdejší řidiči panikaří při pohledu na dvě sněhové vločky, 

a k totálnímu chaosu stačí i nepatrný sněhový poprašek - natož takovéhle nadělení. Pravda, kdo nemusel, ten nevytáhnul paty z domu, ale našli se i odvážlivci, které hned tak něco neodradí.

Při této příležitosti jsem si nemohla nevzpomenout na sněhovou bouři století, která postihla jižní cíp Vancouverského ostrova v prosinci 1996. Tehdy napadlo za necelé tři dny přes metr sněhu (z toho 65 cm během čtyřiadvaceti hodin), a myslím, že v obou případech jásala pouze dítka školou povinná.

Nám do smíchu rozhodně nebylo. Obávali jsme se, aby pod tíhou mokrého sněhu nespadnul balkón,

a nerozšířil tak počet obětí, které nápor zimy nevydržely. Pojišťováci budou mít radost, a určitě nejenom z nás.

Hledat, vyhrabávat a ometávat svého pick-upa Mamuta mě však ani nenapadlo; vždyť bych se v něm stejně nikam nedostala.

Ale já se na věci dívám optimisticky. Jiná pranostika přece praví, "v únoru sníh a led, v létě nanesou včely med" (doufám, že nepančovaný), nehledě k tomu, že vrata už rozrazil březen. Svatý Josef brzy zničí širočinou poslední ledy a naštípe dříví, Panna Maria zatopí, svatý Matěj přidá další polínko, žába hubu otevře - a my pro jistotu za kamna vlezem.

Protože kvůli těm falešným zprávám dnes není radno ničemu věřit.