Kolik lidí si tohle asi říká, poté, co po silvestrovském veselí (a s opicí na zádech) vklopýtá do nového roku? A kdo si na své bláhové záměry vzpomene, když ho přestane brnět hlava od petard a dělobuchů?
Sliby, o nichž mluvím, jsou všeobecně známé pod pojmem novoroční předsevzetí - abychom je odlišili od těch ostatních, které také neplníme. Většinou se v nich jedná o aktivity, přispívající ke zlepšení duševní a fyzické pohody, a potírání různých neřestí, jež škodí našemu zdraví. Ano, rozhodnutí méně pít, přestat kouřit, správně jíst a začít cvičit zní přinejmenším zrovna tak dobře, jako premiérovy předpovědi lepší budoucnosti. Jenže komu by se chtělo chroupat mrkvičku a papat špenát, když se na něj z všudypřítomných plakátů usmívá šťavnatý hamburger od Mekáče?
Já už od narození zastávám názor, že ctnostný život bez minimálně několika zlozvyků je zatraceně nudný. Pravda, dodržováním pravidelného cvičebního režimu bych zřejmě posílila svoji kondičku, a možná i shodila onu přebytečnou pneumatiku kolem pasu, bránící mi v určitých pohybech. Leč ze zkušenosti vím, jak jednoduché je si při tom ublížit! Pomyšlení, že bych si mohla zavázat tkaničky u bot, nebo ostříhat nehty na nohou a zároveň při tom dýchat je sice lákavé, ale když je člověk v důchodu, místo koupě nových kalhot si raději utáhne opasek.
Přesto jsem se rozhodla, že několik nápadů si do seznamu "dobrovolných přikázání" přece jenom napíšu. Zda je splním, není důležité; dnes toho každý naslibuje hory doly a skutek utek, tak proč bych měla být výjimkou?
1) Nebudu v prosinci kupovat melouny z Mexika, a třešně z Peru. Snížím tak rychlost změny klimatu (vždyť kolik sajrajtu se během transportu dostane do vzduchu), a Gréta ze mne bude mít radost.
2) Svíčky a petrolejku vyhodím do ekologicky zpracovatelného odpadu, neboť přispívají ke globálnímu oteplování, a znečišťují ovzduší. V případě výpadku elektřiny si kecnu na zem, zaujmu lotusovou polohu, a v čiré tmě se tiše oddám meditaci o nesmrtelnosti chrousta. Postavit za barákem větrník však zatím nemám v plánu.
3) Smířím se s tím, že občas napadne sníh, a teplota klesne pod bod mrazu. Pokud mám na ten den objednávku k doktorovi, na kterou jsem několik měsíců čekala, omezím nadávání na maximálně půl hodiny. Poté, co ulevím vnitřnímu přetlaku, rezignovaně vytáhnu jégrovky, smeták a škrabku na led, a půjdu odstranit vedlejší produkt globálního oteplování.
4) Jestli se nestačím včas vyhnout sousedovi, pokusím se ho aspoň slušně pozdravit. Přesto, že je blbej jak troky.
5) Po roční přestávce zase začnu pěstovat česnek, ánžto ten šmejd z Číny nemá žádné grády. Čímž si jedním vrzem zajistím zdravou stravu, zdravé tělo, a jako bonus i zdravého ducha.
No řekněte, co víc by si babka v mém věku mohla přát?
