Hospůdko, hospůdko malá,

hospůdko začouzená... Tak už i tobě šlápli na krk. Nejenom že ti sjednotili 00 na 0, vnutili zázračnou pokladnu a zneuctili rum; teď zlikvidovali i tvůj modrý dým, bez něhož hospoda není hospodou.

Ale neboj, ty to přežiješ. Jenom se musíš připravit na jinou klientelu, neboť tvůj čistý vzduch bude přitahovat rodiny s dětmi a vůbec všechny ty, kteří by sem dřív, kvůli tomu čmoudu, nepáchli. Oni sice mohli chodit vedle k Otesánkovi, či naproti do Café chez vache, kde už se několik let kouřit nesmí, ale to jim zřejmě nestačilo.

Pokud ti můžu radit, tak ze všeho nejdřív přeorej jídelní lístek. S utopenci, jitrnicemi a prejtem si už nevystačíš, a tak na něj hoď nějakou tu zdravou stravu, plus pár salátů - to dnes frčí. A pak se postarej o své věrné, z pohodlí vyhnané štamgasty, již si teď zatloukají hřebíky do rakví na ulici. Nechat je postávat jen tak u vchodu přece nemůžeš, to by bylo stížností! Takže to chce zrobit nějaký přístřešek, aby na ně nepršelo. Prostor vzadu na dvoře, hned vedle kontejnerů na odpadky, je k tomu jako stvořený.

Nakonec ještě vyhoď pár stolů, a z uvolněného místa udělej dětský koutek (nejnovější počítačové hry samozřejmě nesmí chybět). Je totiž víc než pravděpodobné, že dítka zbedná i nezbedná odmítnou papat zdravou stravu, najmě špenát, a bude tudíž třeba je nějak zabavit. Tento počin ocení hlavně ostatní hosté; jistě ti nemusím připomínat, že romantická večeře a neposedné, řvoucí a po podlaze se plazící... ehm... děti, jaksi nejdou dohromady.

Jo, ty na tohle všecko nemáš peníze? Vždyť ušetříš za popelníky! Jeden si ale pro jistotu schovej, kdyby k tobě zabloudila nějaká vzácná návštěva. A taky zkus požádat o grant, nejlépe hned na několika místech. Zázraky se občas dějí, a jeden z oslíčků se třeba otřese.

Víš, hospůdko, abych se ti přiznala: Já si myslím, že do určitých podnikatelských svobod by stát neměl zasahovat. Tohle by sis měla regulovat sama! Co ti má kdo co diktovat, co se sebou smíš a nesmíš dělat?

Ano, ano, já vím; kouření je nezdravé, a léčba těch, kteří podlehli volání legální drogy zvané nikotin, stojí pěknou sumu. To je sice pravda, jenže o to tady vůbec nejde. Nehledě k tomu, že tenhle problém nevyřešíme zákazy a vyvěšováním cedulí. Co takhle přestat pěstovat tabák? Ha ha, nenechme se vysmát, to by erár dostal infarkt. Možná tedy věnovat víc peněz na podporu těch, kteří chtějí s kouřením skončit? Tak to by se pro změnu svíjel v křečích z hladu. Oni už dnes jsou kuřáci v menšině - stačí se podívat na filmy z let čtyřicátých a padesátých, kde je člověk bez cigarety raritou. Ale promiň, to odbíhám od tématu.

Raději se proto zeptám, co říkáš tomuhle nápadu: Na jídelním lístku, vyvěšeném u každého pohostinského podniku, by - kromě nabídky jídel - byla uvedena jedna ze tří (popřípadě více) možností: Kouření zakázáno, kouření povoleno, pro kuřáky je k dispozici zvláštní místnost. Tak si může každý vybrat, kde chce utratit peníze, a ke svému rozhodnutí nepotřebuje Velkého bratra. Jinými slovy: Chceš být zaplivanou a zakouřenou putykou? Klidně si jí buď. Hygienické normy na tebe ovšem stále platí, a kontrolám se nevyhneš. Porušíš zákon? Dostaneš pokutu, a petlici na dveře.

Cože, to se ti zdá moc logické? Ach ano; já zapomněla, že selský rozum se odebral cestou vakovlka tasmánského.

A tak, milá hospůdko, vykroč do dnů bez modrého dýmu s odvahou. Lidi budou sice zpočátku brblat, ale časem se přizpůsobí. Tak jako se blbinám, které si na nás politici vymýšlejí, přizpůsobili v minulosti, a přizpůsobí i v budoucnosti. Já jsem jenom zvědavá, kdo/co přijde na řadu dál, a komu/čemu zase něco zakážou/přikážou. Tedy hned poté, co zlegalizují marjánku.

Přeji ti, hospůdko, hromadu pokakanýho štěstíčka. Budeš ho potřebovat.

PS: Autorka pokecánku je nekuřák.