Město je známé hlavně hipíky s květinami ve vlasech, občasným zemětřesením, strmými ulicemi, v nichž si to v šedesátém osmém rozdávali Ford Mustang a Dodge Charger, a mlhou jak mlíko.
Ta nás přivítala hned na Golden Gate Bridge, který jsme tudíž neviděli, a po zaplacení mýtného (tehdy, tj. v roce 1984 dva dolary) se proto cítili tak trochu okradeni. Ze stejného důvodu musím věřit i turistickým příručkám, tvrdícím, že nejlepší výhled na San Francisco je z vrcholků Twin Peaks. Co je schované pod bílou peřinou se odtamtud také dalo jenom tušit.
Na Telegraph Hill jsme se (zaplať pámbu) nedrápali nadarmo. Hezké počasí tam ovšem vylákalo nejenom nás, a na celém kopci se to návštěvníky jen hemžilo..
Ne, nejsme v Pise - tahle "šikmá věž" ve skutečnosti šikmá není. Coit Tower byla postavena jako pocta sanfranciským hasičům, a ačkoliv někomu může připomínat koncovku požární hadice, podobnost je čistě náhodná.
Mise Dolores (založena 1776), a vedlejší, o 142 let mladší bazilika.
Do přeplněných ulic čínské čtvrti to je od kostela Notre Dame des Victoires pouhých několik kroků.
Provoz v klikaté části Lombard Street se během posledních let zvýšil natolik, že obyvatelé ulice si začali stěžovat. Fotografií lační turisté jim prý lezou po střechách, pošlapávají kytičky, zanechávají po sobě odpadky, a způsobují dopravní zácpy. Návrh zákona, který by zavedl mýtný a rezervační systém naštěstí neprošel, ale pokud se lidé nenaučí respektovat soukromé vlastnictví, dříve nebo později k tomu asi dojde.
Fisherman's Wharf je jedno z nejpopulárnějších míst v SF. Svědčí o tom nejenom strkající se davy (konec konců, ty jsou tady všude), ale i ceny čehokoliv, na co padne zrak.
Ententýky, tři špalíky... Jízdy podobnými prostředky hromadné dopravy mám stále v ne už úplně čerstvé, ale pořád fungující paměti. Být pošlapán v narvané pražské tramvaji sice nezní tak exoticky, jako vypadnout z cable car v San Franciscu, leč proti gustu žádný dišputát. Mimochodem: Budova na pravé straně utrpěla při zemětřesení v říjnu 1989 značnou škodu, a skončila o dvě patra nižší.
A když už jsme tady, nemůžeme přece vynechat Alcatraz. Tři dolary padesát na osobu - no nekup to!
Slovo "FREE" na zdi kriminálu? Ha ha. Povedený černý humor.
Tohle nebyl žádný Club Med. Na rozdíl od dneška, kdy trestanci pykají za své přestupky v pohodlí, a mají víc práv, než poškození. Vládnout tu arizonský šerif Joe Arpaio, ještě by jim navlíknul růžové podlikačky.
Vězení bylo uzavřeno 21. března 1963, po 29 letech provozu. Co dostali nedobrovolní nájemníci toho dne k snídani je známo, jídelníček poslední večeře jsem nikde neviděla.
(Fotografie: Jar Jar, červen 1984)
