Když rozhovor vázne, obvykle se začne mluvit o počasí. Věčné a vděčné téma, které konverzaci spolehlivě osvěží - možná i proto, že na počasí se tak dobře nadává. A těch pranostik, co lze přihodit k dobru!
Že únor bílý pole sílí, dobře vědí hlavně farmáři. To, že na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout, je zase známo ornitologům, a fakt, že v ten den máme o hodinu více, neunikne téměř nikomu. Ale jak je to s tou cestou k jaru, jejíž polovinu máme mít konečně za sebou? Odpověď na tuto otázku nám, podle hesla "kdo se ptá, moc se dozví," poskytnou za tímto účelem speciálně vybraní svišti, jimž byla funkce meteorologa přiklepnuta vyššími orgány. A to aniž by se jich kdo ptal, zda se jim to líbí, nebo ne.
Nejznámějším z nich, alespoň na severoamerickém kontinentu, je Punxsutawney Phil. U jeho příbytku v Pennsylvánii se na Groundhog Day, tedy každého 2. února, odehrává velká sláva: Pánové, odění do smokingů a s cylindry na hlavách Filípka vzbudí ze zimního spánku, a když z brlohu nevyleze sám, ochotně mu pomohou.
Filípek zamžourá očičkama (to já bych mžourala taky, kdyby mě vytáhli uprostřed noci z teplého pelechu), poté se ujme pódia, a dá se do práce. Ne že by se při tom nějak strhal; jeho předpověď záleží pouze na tom, zda uvidí, či neuvidí svůj stín. V prvním případě máme na krku dalších šest týdnů zimy, což vpodstatě dává smysl, neboť to je v souladu s pranostikou "svítí-li slunce na Hromnice, bude zimy o šest neděl více." Pokud svůj stín ovšem neuvidí, jaro je takřka za rohem, a cobydup nám zaklepe na dveře.
Tato tradice s evropskými kořeny se datuje do 19. století, a Phil, jemuž je (díky magickému elixíru života) 131 let, má dnes status celebrity. Zda jeho sláva sahá až ke hvězdám sice nemám tušení, ale důležitý je natolik, že byl pozván do Washingtonu na audienci u prezidenta Reagana. O čem si spolu povídali, zatím však nikomu neprozradil.
Tady musím ještě podotknout, že jeho předchůdci (tím mám na mysli ty, kteří se narodili před rokem 1887) takové štěstí neměli. Punxsutawneyané totiž po ukončení ceremoniálu milého pseudometeorologa bez ceremonií zbaštili.
Jak přesné jsou Filípkovy předpovědi? No, moc ne, jenom asi z devětatřiceti procent. To si zrovna tak můžem hodit pětníkem (vlastně raději korunou, ánžto pětníky už dávno zmizely v propadlišti dějin), a výsledek bude spolehlivější. Obavy z toho, že přijde o práci a s ní spojená privilegia, chlupáč ovšem mít nemusí - i kdyby si to třeba přál. Z oněch tisíců zvědavých turistů, co se do Gobbler's Knob každoročně sjíždějí, přece kapou nemalé peníze!
Letošní předpověď zní nemilosrdně: Čeká nás dalších šest týdnů zimy. Jenže dá se tomu věřit, když i v řadách věštících svišťů panují rozpory? Punxsutawney Phil svůj stín sice viděl a Wiartonský Willie z kanadského Ontária jeho verdikt potvrdil, ale jejich novoskotský kolega Shubenacadie Sam měl na věc jiný názor. Ten nejdřív oznámil brzké jaro (zřejmě slyšel něco o globálním oteplování), pak se pokusil o útěk, a jako grand finale kousnul reportéra, jenž se ho snažil zadržet, do palce levé ruky.
A tak vám nevím; mám se připravit na sněhovou vánici, nebo na krokusy? Raději půjdu hledat tu korunu...
