Richard Dawkins je známý jako evoluční biolog a samozřejmě také jako bojovník proti náboženství. Kniha "Příběh předka" vychází z jeho primární, tedy vědecké, sféry zájmu a nutno říci, že se jedná o velmi ambiciózní a také velmi objemný (831 stran) text.
Zatímco knihy popisující evoluční historii života obvykle začínají u jeho zrodu a pokračují až do současnosti, Dawkins se rozhodl toto vyprávění otočit a na cestu se vydává u současného člověka a směřuje do minulosti, kde se, v dobách, kdy pravděpodobně žil ten který společný předek, setkáváme s dalšími a dalšími "poutníky do minulosti". Nejprve se tedy setkáme, v době před šesti miliony let, s našimi bratranci šimpanzi, pak s dalšími lidoopy, opicemi a tak dále, abychom se nakonec setkali s rostlinami, bakteriemi a konečně dospěli do okamžiku, kdy se zrodil život sám. Každé takové setkání je pro autora příležitostí zpracovat nějaké téma z oblasti evoluční biologie, zoologie, paleontologie, geologie a dalších oborů. Zde je třeba zdůraznit, že kniha není primárně paleontologická. Autor se sice zajímá i o toto téma, ale zpracovává celou řadu dalších zajímavých témat. Zdálo by se, že kniha bude působit poněkud roztříštěně a ona skutečně poněkud roztříštěná je, protože celá ta "pouť do minulosti" je jen jakýmsi rámcovým příběhem a kniha by, coby soubor izolovaných esejů na různá témata, fungovala docela dobře i bez něj. Nicméně autorem zvolená osnova funguje dobře, dodává knize zdání celistvosti a navíc je vlastně jakýmsi průběžným esejem rozprostřeným do celého textu knihy.
Z výše uvedených důvodů je prakticky nemožné vyjmenovat všechna témata, jimiž se autor zaobírá, záběr knihy je vpravdě monumentální. Za podstatnou pokládám skutečnost, že se zde setkáváme s výsledky těch nejnovějších bádání, místy navíc doplněných poznámkami českých recenzentů knihy, jimiž jsou prof. Jan Zrzavý a doc. Tomáš Grim, kteří zaplňují mezeru mezi rokem 2004, kdy vyšlo anglické vydání, a rokem 2008, kdy vyšlo vydání české.
Kniha je napsaná čtivou a zajímavou formou, nutí čtenáře k zamyšlení a je radost ji číst. Jediná výhrada, kterou bych mohl vznést, se týká autorovy literární terminologie. Jednotlivým esejům říká "povídky", přičemž tyto "povídky" jsou jakoby vyprávěny různými formami života, s nimiž se na cestě setkáváme. Zároveň se autor odvolává jako na inspirační zdroj na klasické Chaucerovy Canterburské povídky. Když jsem se dozvěděl o tomto autorově pojetí, byl jsem na knihu opravdu zvědavý, nicméně v tomto směru jsem byl zklamán. "Povídky" jsou ve skutečnosti pojednání, které nemají s povídkovým žánrem zhola nic společného. Toto podle mého názoru samoúčelné opravdu je.
Nicméně výše zmíněná výhrada nic nemění na skutečnosti, že Příběh předka je velmi zajímavá a hodnotná publikace, která stojí za přečtení i za zakoupení.
DAWKINS, R. Příběh předka: pouť k úsvitu života. Praha: Academia, 2008. 832 stran, 32 stran barevných příloh.
Zatímco knihy popisující evoluční historii života obvykle začínají u jeho zrodu a pokračují až do současnosti, Dawkins se rozhodl toto vyprávění otočit a na cestu se vydává u současného člověka a směřuje do minulosti, kde se, v dobách, kdy pravděpodobně žil ten který společný předek, setkáváme s dalšími a dalšími "poutníky do minulosti". Proto má kniha také podtitul Pouť k úsvitu života. Nejprve se v ní tedy setkáme, v době před šesti miliony let, s našimi bratranci šimpanzi, pak s dalšími lidoopy, opicemi a tak dále, abychom se nakonec setkali s rostlinami, bakteriemi a konečně dospěli do okamžiku, kdy se zrodil život sám. Každé takové setkání je pro autora příležitostí zpracovat nějaké téma z oblasti evoluční biologie, zoologie, paleontologie, geologie a dalších oborů. Zde je třeba zdůraznit, že kniha není primárně paleontologická. Autor se sice zajímá i o toto téma, ale zpracovává celou řadu dalších zajímavých témat. Zdálo by se, že kniha bude působit poněkud roztříštěně a ona skutečně poněkud roztříštěná je, protože celá ta "pouť do minulosti" je jen jakýmsi rámcovým příběhem a kniha by, coby soubor izolovaných esejů na různá témata, fungovala docela dobře i bez něj. Nicméně autorem zvolená osnova funguje dobře, dodává knize zdání celistvosti a navíc je vlastně jakýmsi průběžným esejem rozprostřeným do celého textu knihy.
Z výše uvedených důvodů je prakticky nemožné vyjmenovat všechna témata, jimiž se autor zaobírá, záběr knihy je vpravdě monumentální. Rozhodně by si knihu měli přečíst všichni "odpírači evoluční teorie", přinejmenším proto, aby jim konečně došlo, jak zkreslenými a povrchními představami o soudobé biologii ve skutečnosti disponují (věda opravdu dokáže vysvětlit vznik oka!). Velmi mne zaujala autorova přesvědčivá argumentace v tom smyslu, že druhy ve skutečnosti nejsou jasně časově ani prostorově ohraničené, že tedy například nelze říci, že by se někdy v minulosti rodičům druhu Homo erectus narodil jako potomek Homo sapiens. Stručně lze říci, že se v knize setkáváme s výsledky těch nejnovějších bádání, místy navíc doplněných poznámkami českých recenzentů knihy, jimiž jsou prof. Jan Zrzavý a doc. Tomáš Grim, kteří zaplňují mezeru mezi rokem 2004, kdy vyšlo anglické vydání, a rokem 2008, kdy vyšlo vydání české.
Kniha je napsaná čtivou a zajímavou formou, nutí čtenáře k zamyšlení a je radost ji číst. Jediná výhrada, kterou bych mohl vznést, se týká autorovy literární terminologie. Jednotlivým esejům říká "povídky", přičemž tyto "povídky" jsou jakoby vyprávěny různými formami života, s nimiž se na cestě setkáváme. Zároveň se autor odvolává jako na inspirační zdroj na klasické Chaucerovy Canterburské povídky. Když jsem se dozvěděl o tomto autorově pojetí, byl jsem na knihu opravdu zvědavý, nicméně v tomto směru jsem byl zklamán. "Povídky" jsou ve skutečnosti pojednání, které nemají s povídkovým žánrem zhola nic společného. Toto podle mého názoru samoúčelné opravdu je.
Nicméně výše zmíněná výhrada nic nemění na skutečnosti, že Příběh předka: pouť k úsvitu života je velmi zajímavá a hodnotná publikace, která stojí za přečtení i za zakoupení.
DAWKINS, R. Příběh předka: pouť k úsvitu života. Praha: Academia, 2008. 832 stran, 32 stran barevných příloh.
