Vážená paní Bartošová, vůbec nic podstatného o Vás nevím a nejsem nijak seznámen s Vašimi zdravotními či jinými problémy, pouze jsem narazil na článek, v němž zaznívají slova šéfa jakési mediální žumpy o tom, že Vás bulvár uštve k smrti.
O Vaše problémy jsem se nikdy nezajímal; a více než to: Ačkoli – nebo možná spíše protože – jsem věděl, že jsou oblíbeným tématem českého bulváru, aktivně jsem se všem tématům spjatým s Vaší osobou vyhýbal a bránil jsem ostatním v tom, aby o nich v mé přítomnosti hovořili. Nějaké útržky jsem se samozřejmě doslechl, ale každý z nich jsem vnímal jako velmi nevítanou formu duchovního znečištění.
Nebylo a není tomu tak proto, že bych vůči Vám cítil cokoli negativního, a není tomu tak ani proto, že bych vůči Vám choval nějaké speciální sympatie. Soucítím s Vámi a s Vaším utrpením stejně, jako soucítím s utrpením každé jiné lidské bytosti, včetně těch, které od něj hledají úlevu pomocí konzumace bulváru. Bylo-li by v mých možnostech Vám nějak konkrétně pomoci, jistě bych se s Vašimi problémy zevrubně seznámil, ale protože tomu tak není, nevidím důvod, proč bych to měl dělat.
Jak jsem již napsal, soucítím i s lidmi, kteří, aniž by si povětšinou uvědomovali, vytvářením poptávky po bulvárních informacích o Vás významně zvyšují Vaše utrpení. Jako marxista rozumím mechanismům, o něž zde běží, chápu, že bulvár je pro tyto lidi tím, co Marx definoval jako opium lidu, a což rozhodně není pouze náboženství, zvláště pak pokud jde o naši zemi. Můžete-li, odpusťte jim prosím, neboť nevědí, co činí.
Konec konců soucítím i s těmi, kdo bulvár produkují, neboť i oni jsou oběťmi toho ďábelského společenského determinismu, o který zde běží, moderně řečeno matrixu, buddhisticky řečeno samsáry, marxisticky ideologie neboli falešného vědomí.
Neexistuje žádný zázračný či primitivně revoluční způsob, jak danou situaci napravit. Jediným způsobem, jak dospět ke změně k lepšímu, je změna společenských podmínek, a ta jistě nenastane v dohledné době tak, aby to vzhledem k Vaší situaci bylo relevantní.
Přesto doufám, že v sobě naleznete dostatek vnitřní síly k tomu, aby výše uvedená slova šéfa námezdních mediálních supů nedošla naplnění. Také chci doufat, že aspoň někteří z těch, kteří ulevují svým bolestem prostřednictvím bulvárního opia, naleznou sílu k tomu, aby pohlédli zpříma do tváře své vlastní bolesti, přijali ji takovou, jaká je, a nezmnožovali bolest Vaši.
S přáním všeho dobrého,
Jaroslav A. Polák
Komentáře nepovoluji, protože vím, že bych neměl chuť se jimi zabývat, a nechci nikoho urazit tím, že jej budu ignorovat.
