Váš článek je sice zajímavý, ale je v něm to, co zde naznačilo již několik diskutujících a co asi nejlépe vystihuje výrok, že nejste "ani ryba ani rak". Biblický Bůh o tom hovoří takto:: "... Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech."

Asi nejlépe to vystihuje poznámka na konci Vašeho článku.

Ve Vašem článku chybí to, co chybí i v názorech angažovaných ateistů, o nichž píšete - tedy NADĚJE. Vyjadřujete svou vlastní ochotu uznat existenci Boha, ale jen potud, pokud se onen Bůh vejde do obsahu Vašich filozofických výroků. Pokud však existuje Stvořitel, pak sice hovoří ke každému individuálně, ale je pro všechny bytosti naprosto jediný. Lidé, kteří nejupřímněji věří v Boha, nepotřebují ani mystiku, ani "existenciální zkušenosti" ani "sebetranscendenci". V tom je smysl toho, že Bůh je nepředstavitelný, ale zároveň je každému z nás tak blízko, jak je to jen možné.

Kritizujete ateisty, že nemají "smysluplný pozitivní program plnohodnotné světonázorové alternativy" a neuvědomujete si, že pokud by to měli, nebyli by ateisty. Není možné, aby měl stejnou hodnotu svět s Bohem i bez Boha. Mnozí badatelé oprávněně považují Vámi zmíněného filozofa Nietzscheho za tvůrce nejstrašlivějších a člověkem pohrdajících myšlenek, jaké byly vůbec vysloveny. Není možné tyto myšlenky rozvíjet a zároveň dávat lidem naději. BŮH NENÍ ROZPOLCEN, a právě proto je Boží království nezničitelné.

Bible nehovoří o "posmrtném životě" (tedy životě po smrti), ale o věčném životě. Bible říká, že všichni lidé zemřou "a už nikdy se nebudou podílet na ničem, co se pod sluncem děje". Paměť každého člověka tedy jednou skončí. Také všechna člověkem vytvořená díla jsou pomíjivá. Naděje je tedy pouze v Bohu, který vše uchová a který stvořil život, aby ukazoval na jeho Tvůrce - jako dokonalý způsob existence. Věčnost tedy nelze chápat jako "tady a teď" (je to dokonce nelogické), ale jen jako obecenství s Bohem - jako život v Bohu. Nebuďte vlažný...

Já nejsem vlažný, jen planu jinak, než vy. Pokud to nejste schopen vydýchat, tak mé články nečtěte.

Je placebo podle pana Polácha magické myšlení? - a placebo funguje. Co je vlastně myšlení? lze ho rozlišit na magické a nemagické, správné a nesprávné? Lidstvo myslí stále, co z toho vzniklo? něco lepšího? Nebo je tzv. nadřazené racionální myšlení? Jistě existují vědecké metody. Myšlení je ale obecnější pojem a je to nástroj. Je správné myšlení nacistů, že když vyvraždí protivníky, že budou pány? Je to racionální? Co je na tom z jejich hlediska neracionální?

Řekl bych, že racionální myšlení nejrůznějších politiků, aby se udrželi u moci a u penězovodů nevytváří žádné utrpení? Ti by se magickému myšlení vysmáli. To jsou racionalisti jako řemen. Co komunistické ateistické diktatury? Chtěli racionální plánování lidského života a ekonomiky.

Tento blog je hrozná demagógia. Plná strawmanov a iných logických chýb. Samozrejme nie je pravda, že by "fundamentalističtí ateisté pokládají věřící za lidi druhé kategorie".

A tvrdiť, že "Snad jim běželo hlavou něco jako „Nepřítel s velkým N se nechová podle našich představ a chce se nám záludně vlichotit! To nesmíme připustit!" je už riadna drzosť!

Ďalej som už radšej ani nečítal.

Samozrejme ústretové gesto pápeža je treba oceniť, o to viac že je doposiaľ nevídané, ale zatiaľ skutočne ide len o ojedinelú akciu.

Nemohu doložit slova o tom, co jim běželo hlavou, proto jsem použil slovo "snad". Ale mohu doložit mnoho případů prvního tvrzení. Jedním z nich je i ilustrační obrázek k tomuto článku.

Proti sobe stoji dva postoje, dve skupiny a kazda z nich vychazi ze sveho axiomu, jenz se nedokazuje. A a na nem stavi. V mem pohledu stojite se svymi postoji jakoby nekde uprostred a tim vlastne na nejlepsim, pochybovacnem miste, ktere odmita axiomaticky pristup a nahradi ho hledanim dukazu pro skutecnou pravdu.

Papezovo prohlaseni se da ale oznacit za nestastne. Ma-li byt vstricne, nelze v nem naklanet zatim nenalezene pravdy na stranu jeho axiomu. Neni to ani tak o hledani jako

o shovivavem prohlaseni o neznalosti 'jeho' skutecne pravdy.

Mně nepřipadá nešťastné. Papež je patrně přesvědčen, že jeho názor pokud jde o Boha je pravdivější než názor ateistů, bylo by ostatně divné, kdyby si to nemyslel, ale položil důraz nikoli na světonázorová přesvědčení, ale na konání dobra, s čímž naprosto souhlasím.

Tvrdíte, že nie ste veriaci,a že angažovaní ateisti nevedia presvedčovať, len kritizovať. No, Váš článok,ktorý mimochodom nič nepriniesol, len veci zamotáva  je v duchu človeka, ktorý tuší, že možno Bohneexistuje, ale bojí sa to vysloviť nahlas a preto plano a komplikovanefilozofuje a odvoláva sa ako svetaznalý na autority, nie na myšlienky,ktoré by vec vyjasnili.

Ateistovi pripadá ponukapápeža ako ponuka podvodníka, ktorý má problémy s predajom svojho tovaru a chcevytvoriť nový  prijateľnejší  imidž pre svoj neviditeľný tovar,  

Pripadá Vám nevhodné  zosmiešňovanie veriacich, to môže pripadať lentomu, kto stále verí tým biblickým skazkam o Bohu a teda je stále v mocináboženstva.

Náboženstvo nerobí človekalepším, ale hlúpejším, poddajnejším  alehlavne  závistlivejším.

Děkuji za pěknou komentářovou militantně ateistickou ilustraci k tezím mého článku. 

Ad vaše "diagnózy": Před lety jsem si prošel údobím militantního ateismu se vším všudy, ale má cesta se s ním rozešla. Více zde:

http://jaroslavpolak.blog.idnes.cz/c/282301/Na-duchovnich-cestach.html

Není nic, co bych se nebál vyslovit nahlas...

Náboženství a magické myšlení všeho druhu je velkým zdrojem zla, utrpení a násilí na světě. Proto je potřeba na tyto věci upozorňovat a je třeba lidi konvertovat na ateismus a hlavně - naučit je kritickému myšlení. To je podle mě ta pozitivní hodnota, kterou může angažovaný ateismus nabídnout. Naučit je myslet vědecky, kriticky, naučit je všímat si svých kognitivních zkreslení (biasů). Tím angažovaný ateismus vytváří lepší svět, protože samozřejmě utrpení bude na světě méně, když lidé nebudou věřit iracionální nesmyslům. Takže asi tak.

Ano, kritické myšlení je důležitá a pozitivní hodnota a jsem všema deseti pro jeho propagaci. Pokud jde o názor, že je třeba lidi "konvertovat na ateismus", pak se ovšem dostáváme zpět k vyznění mého článku: Jaký ateismus? Ateismus sám o sobě není náboženství (jak se správně ateisté ohrazují, když je něco takového řečeno), ale ani filosofie. Kritické myšlení je metoda, ne světonázor. Postrádám vizi, postrádám étos, postrádám pozitivní nabídku, naději, ducha...

Autor článku sice dle svých slov není ani ateista ani teista (jak sám píše), ale to mu nebrání aby ateistům poradil jak se mají chovat a bádat. Vůbec nechápe to, že ateisté mohou mít smysluplné zaměstnání (koníčka), který je může naplňovat naplno, a proto nemají potřebu se někde sdružovat a nebo dokonce filosovat s dalšími proudy (třeba náboženskými) o tom, co dle nich není a nebo postrádá smysl se nad tím vůbec pozastavovat.

Vy jste si snad kromě poslední poznámky nepřečetl ani název článku!  Jasně v něm píši, že hovořím o ANGAŽOVANÝCH ATEISTECH, tedy o těch ateistech, kteří ateismus aktivně propagují. Někdy opravdu nestačím žasnout, jaká "moudra" jsou komentátoři schopni vyplodit...

opakuji větu ze zápisníku mého dědečka, ze dne 12.04.1948::..." dnes nám profesor Antonín Nedoma řekl zajímavou větu, že až v relativně blízké budoucnosti odhalí vědci existenci Boha, tím okamžikem skončí existence světa, protože víra ztratí své opodstatnění..."

To mi připomnělo Boha mizejícího v obláčku logiky ve Stopařově průvodci po Galaxii, pokud znáte 

Je radost, že se tu na iDNES čas od času objeví příspěvky, které stojí za přečtení. Coby praktikující křesťan uznávám, že náboženství (náboženské instituce) svým způsobem potřebuje kritiku jakožto prevenci vůči fundamentalismu a různým extrémům. Bohužel ateistické spolky v Česku často "kvalitními" oponenty nebývají.

Díky za komentář. Ano, mám pocit, že mnohem lepšími oponenty křesťanství, respektive jeho nešvarů, jsou sami křesťané.

Takze jsem to pochopil tak, ze nejste ani ryba, ani rak.

Nu, narodil jsem se ve znamení ryb a ascendent mám v raku, takže jsem vlastně ryba i rak. Ale vážně: Pokud tím myslíte, že odmítám být zařazen do nějaké škatulky či na nějakou stranu barikády, pak ano, je to tak. Jsem přesvědčen, že svoboda mimo jiné souvisí i se svobodou od závislosti na myšlenkových schématech a škatulkách.