Co je to vůbec etika? Klasická etika je docela na vodě. Etice jako takové by silně prospělo obecné akceptování zákona příčiny a následku - zákona karmy. Pak by se za etické dalo považovat takové jednání, které má prospěšné následky.

Prospěšné pro jednotlivce anebo pro celek? Prospěšné dnes anebo zítra? Nějaký rabín, zabývající se krajinou ekologií tvrdí, že měřítkem etičnosti podnikání je maximalizace zisků součtem ve všech sférách - tedy i ekologické.

Bohužel se nikdo neshodne ani na tom, co je skutečně ekologicky prospěšné.Viz např kůrovec: kácet či nekácet?

Etičnost ekologie je asi nejnáročnější téma.

...

Také je nutno zdůraznit, že téma ekologie je neuvěřitelně komerčně zneužíváno. Viz např. ekonafta a ekobenzin.

Ano, je to náročné téma. Osobně si myslím, že dokonalou odpověď nikdy nenalezneme, budeme muset tyto věci znovu a znovu reflektovat.

Existuje ještě jedno východisko, které plyne z předpokladu, že veškerá příroda je autorským dílem Boha, tedy že příroda je a vždycky byla "velkým dílem umění". Toto východisko má ještě jeden závažný důsledek, a sice ten, že s přítomností člověka Bůh v tomto díle prostě počítá. Tento názor poměrně ostře kontrastuje s velmi rozšířenými "environmentálními" myšlenkami, že přírodě by bylo nejlépe, kdyby v ní nebyl člověk - viz například diskuse o tzv. globálním oteplování.

Východiskem Bible je skutečnost, že Bůh dal člověku zemi (Zemi) do vlastnictví. Noemův příběh pak názorně ukazuje, jak Bůh spojil toto vlastnictví s odpovědností. Bůh zároveň zůstává garantem funkčnosti země z hlediska její schopnosti udržet život - a to až do okamžiku, kdy se člověk natolik obrátí proti Bohu, že funkčnost země zničí. Ale to je na delší povídání.

Zajímavé je podívat se na to, co o přítomnosti člověka v přírodě soudí věda. V evropské přírodě (a zejména na území Čech) se to zkoumá velmi dobře. Předpokládá se, že v době, kdy se na našem území rozkládal klasický evropský prales, což bylo patrně ještě před pouhým tisícem let, druhové bohatství této krajiny pravděpodobně bylo až o desítky procent nižší, než dnes, což řadu lidí udivuje. Krajina, v níž se střídají lesy, pole, remízky, cesty a pastviny je totiž z hlediska udržení druhového bohatství ideální. To je například názor i našeho předního geologa a popularizátora vědy Václava Cílka. Mnoho současných chráněných přírodních lokalit je přímo vázáno na činnost člověka. V současnosti pozorujeme zánik mnoha takových přírodních celků, a to kvůli zarůstání polností a pastvin lesem. Ochránci dokonce u mnoha takových lokalit doporučují "zraňování půdy a vypalování stařin", aby byl zachován tisíciletý charakter určitého místa s přímými vazbami na činnost člověka. Jako kdyby krajina na člověka přímo čekala. Jen to člověk prostě nesmí přehnat. Takže je zřejmé, že k vytvoření zdravého vztahu k přírodě opět stačí používat "jen" selský rozum.

Ano, ano, ale vždyť se známe - já Boha nepoužívám jako hypotézu  Nicméně je vašemu pohledu i pohledu mému velmi blízký postoj Petera Westbroeka - viz recenze: http://jaroslavpolak.blog.idnes.cz/c/257659/Peter-Westbroek-Zivot-jako-geologicka-sila-recenze.html (opravdu doporučuji, skvělá kniha!)

Zajímalo by mě - pokud bychom to diskutovali teologicky: Jak byste se postavil k termínu "enviromentální hřích"?

Mně se například nelíbilo, když před dvěma třemi? lety kousek od mého bydliště vykáceli podél silnice kus lesa a vybudovali cyklostezku. Vlastně jsem o tom donedávna ani nevěděla. Jezdím ráda na kole a tím lesíkem se mi na horském kole projíždělo dobře anebo jím byla dobrá procházka, část žlutě značeného turistického chodníku. Úředníci na městě si mohou říci, že dělají něco pro občany, nějaká firma asi dobře vydělala, několik lidí mělo zase práci a to je asi všechno, co společnost zajímá. Hned za naším barákem zase před několika lety položili mezi poli asfaltový koberec, aby mohla auta lépe projíždět (zkratkou). To mě tedy taky trochu namíchlo, protože tam chodíme se psy a tvrdý asfalt je pro chůzi horší než hliněná cesta a protože moc aut nemám ráda. Takže až tam jedno ráno bude nová dopravní značka zákaz vjezdu, ne abyste to na mě prásknul, v rámci vyššího mravního principu

Tož to já vás neprásknu  Ale tohle je pěkná ukázka toho, jak u nás "funguje" demokracie - dokonce i na lokální úrovni je to od voleb k volbám a občané mnohdy ani nezjistí, že se právě rozhoduje o něčem, co ovlivní jejich život. Ale zároveň zde, tedy na místní úrovni, vidím velkou příležitost k zavádění participativní demokracie a participativních rozpočtů, tedy zapojení občanů do rozhodování, co se bude v místě, kde žijí, dít, a do čeho se budou investovat peníze. V Brazílii už to vyzkoušeli a zdá se, že to funguje výborně. Mým snem je, aby se to postupně zavedlo i na vyšších úrovních, ale toto je oblast, kde je třeba začít. Pakliže budu příští rok zvolen místním zastupitelem, což je docela dobře možné, budu se to snažit aspoň v nějaké míře prosazovat. I když to možná bude boj s větrnými mlýny. V případě, že to nebude průchozí, budu alespoň na nějaké stránce průběžně informovat, o čem se rozhoduje a jaké to může mít důsledky, případně motivovat občany k místním referendům.

Můžete mi vysvětlit co to je pojem "morální intuice"?

Já jsem tedy nic takového nikde nepozoroval... vezměte si lidské mládě které nebude nikdo pořádně vychovávat k tomu aby existovalo ve skupině, nebude třeba nikdo kdo by mu 10-15 let jeho existence vysvětlil že "nemá krást" nebo třeba zabíjet jiné děti aby se najedlo. (Příklad je uznávám dotažený ad-absurdum, v následujícím odstavci je bohužel jeden reálný)

to dítě se prostě zkušenostmi naučí že takto jednoduše přežije. Bude li to páchat skupina dětí, řekněme gang, který nikdo když jim je 12 nijak reálně nepotrestá... pak "morální intuice" tedy v podstatě instinkt pro přežití na úrovni skupiny- toho gangu- bude skutečně fungovat... co na tom že jiné, pro jejich přežití nerelevantní skupině, se to nelíbí ale tahle skupina svou nelibost do dosažení 18 let věku těchto zločinců nijak reálně svou nelibost nevyjádří?

Snaha apelovat na jejich "lepší stránku" nezabere... žádnou lepší stránku v příslušních toho gangu nikdo od jejich narození nevypěstoval.

Zájmy jedné skupiny pak jdou proti zájmům jiné skupiny a obě považují (z čistě empirického hlediska oprávněně) své chování za morální protože uspokojuje jejich potřeby.

Pozorování mě vede k závěru že to co je milně vykládáno jako "morální intuice" není nic víc než "kultivované svědomí" které vám je v hlavě vytvořeno standardy které vědomě/nebo podvědomně pochytíte ve stavu kdy ste ještě mládě. Pokud někoho uvidím mlátit kočku, neprotestuje tedy žádná moje intuice ale není to kompatibilní co považuji za normální/efektivní chování podle mých osobních zkušeností.

Příliš to komplikujete. Nemyslím "morální intuicí" nic mystického, je to prostě nereflektovaný pocit, že něco je správné a něco špatné. Samozřejmě, že je vytvořena tak, jak píšete. Od morálního soudu se liší tím, že neobsahuje argument, proč by daná věc měla být nemorální, jde tedy o prvotní emocionální reakci na nějaký eticky relevantní podnět.