Nezmiňovaným pohledem v článku je otázka, co způsobí akt potratu v rodině jako takové. Tyto problémy - a často velice zásadní problémy - se velice jednoznačně zobrazují např. při použití systemických rodinných konstelací dle Berta Hellingera a pokračovatelů.

Ano, to je pravda. Mělo to v článku zaznít.

Současný marxismus by měl najít odvahu k důstednosti. Klasik říká, že primární je hmotné bytí a sekundární je vědomí. Pokud vezmete jako primární akt bytí - soulož v podmínkách umožňujícím početí - pak okamžitě musí následovat tomu odpovídající vědomí.

...

Pak důsledný marxista odsouhlasí minimálně budhistický pohled. Viz níže.

....

Při současném propadu porodnosti společnost jako taková nemůže mít na potratech naprosto žádný zájem. Platit potrat v současnosti z veřejného pojištění je naprostým nesmyslem.

A smím se zeptat, kde jste vzal to, že odpovídající vědomí následuje okamžitě? Nehledě na to, že Marx má na mysli společenské bytí a společenské vědomí.

Budhistický pohled říká, že v okamžiku splynutí spermie a vajíčka vzniká individualizované vědomí a potrat v jakkoli raném stadiu je vraždou. Z tohoto pohledu je stejnou vraždou i usmrcení mražených oplodněných vajíček z nevyužitých "pokusů" o umělé oplodnění.

......

Těhotnou ženu svým vnímáním velice často poznám mnohem dříve, než je možné těhotenství spatřit vizuálně. Zkrátka v břiše je vnímatelné vědomí.

To mi připadá jako přílišná paušalizace. Pohled jakého buddhismu? Jakého směru? Už sám pojem "individualizované vědomí" se mi zdá přinejmenším z některých buddhistických pohledů (třeba zenu) jako hodně sporný.

Celý ten článek mi připadá nějak úchylný. O plodu (embryu) v těle matky se přemýšlí, jako by se tam ocitl nějakou (zřejmě koitální) náhodou a řeší se až nastalá situace. Základní etická otázka je přece spojena s přijetím (či odmítnutím) zodpovědnosti za důsledky svých činů - konkrétně početí dítěte. Vůbec se nediskutují velice odlišné důvody, které k odmítání těhotenství mohou dotyčnou ženu vést (i když jsou často zvláště z etického hlediska velmi podstatné) - velmi často je důvodem k potratu postoj partnera dotyčné ženy. Názor otce je vlastně z diskuze vyloučen. Mimochodem, plod má jinou DNA než matka, logicky není tedy součástí jejího těla - je v něm "hostem". Spekulace o tom, kdy a co embryo vnímá jsou podle mne zcela zcestné - přesto: existuje mnoho lékařských svědectví, že i překvapivě mladá embrya určitým způsobem vnímají, či pamatují si okolnosti a vztah rodičů k sobě - pozitivní i negativní (viz např. K. Mc All - Healing the Family Tree). Biologicky je otázka zcela jasná - spojením vajíčka a spermie se vzájemně spojují DNA matky a otce a vzniká jedinečná lidská bytost. A odtud by se měla odvíjet i veškerá další uvažování o této otázce.

Jistě uznáte, že není v lidských silách u takového tématu zohlednit vše. Za podněty samozřejmě děkuji - můžete mi napsat něco více k tomu, jak to vidíte s tou rolí otců.

S tou jinou DNA je to hodně sporný argument. V takovém smyslu je totiž "hostem" i zhoubný nádor.

Ta přirovnání k houslistovi a ke zloději si mi moc líbí. Taktéž věta "pokud člověk může říci, že je to jeho, pak je to jeho tělo". To je snad jediné, co člověku patří, dokud ještě žije. Všechno ostatní mu může kdokoliv kdykoliv ukrást, ale tělo ne. Pokud někdo jinému ukradne tělo, čili ho zabije, pak zároveň zabije i člověka, čili výrok "člověk vždy vlastní svoje tělo" je pravdivý. Budete rozebírat i trest smrti?

Děkuji za komentář, nějak jsem tušil, že zatímco mně se "houslista" zdá možná až příliš křečovitý, ženám bude tato argumentace bližší.

Trest smrti bude příště (zase v pondělí dopoledne, článek už je naprogramovaný).

Třikrát karma(pokud by to šlo). Dosti zajímavé -  o kolik zajímavější než zmiňovaný trapný pořad s Jílkovou. Už se těším až si přečtu Váš první díl.(nechám si na zítra).

Díky! A pokračování budou také zajímavá. 

Souhlasím s tvrzením Johna T. Noonana, tedy volně řečeno: spojení genetického materiálu spermie a vajíčka je naprosto nutnou součástí zrození každého člověka.

- - -

Za naprosto chybný způsob uvažování však považuji toto: "Navzdory Noonanově zdůrazňování posunu v pravděpodobnosti při početí lze namítnout, že v době ovulace je v těle ženy nachystáno vajíčko s naprosto jedinečnou polovinou genetického kódu, přičemž to, že není oplodněno, představuje, logicky v souladu s autorovou argumentací, padesátiprocentní potrat!"

Jenže to by se podle tohoto myšlenkového vzoru dalo "logicky" argumentovat, že pouhou ejakulací mimo dělohu dojde ke stovkám milionů padesátiprocentních potratů, protože každá spermie, stejně jako vajíčko, obsahuje polovinu genetického materiálu. Žádná spermie ani vajíčko však nejsou schopny jakéhokoli samostatného vývoje v nového lidského jedince, proto také pan Nooanan takovou situaci vůbec neřeší, protože to nemá žádný smysl. Také těžko můžeme říci o ženě, která je sice plodná a ovuluje, ale nemá pohlavní styk, že u ní dochází nevyužitím vajíčka k potratu. Jde tedy o naprosto nesmyslný argument.

- - -

Řekl bych, že nejkřečovitější argumentaci v tomto pojednání předvedla Judith Jarvis Thomsonová se svým houslistou, zlodějem a kabátem. Přirovnávat nechtěně počaté dítě ke zlodějovi, který proniknul skrze mříže, je stejně trapné, jako přirovnávat těhotenství k nemoci. - - - V celém článku také nepadla zmínka o tom, jakou odpovědnost nese počaté dítě za způsob, kterým bylo počato. I dítě, které bylo počato znásilněním, tedy zločinem, totiž zcela logicky nenese ani minimální stopu tohoto zločinu (pokud nepodlehneme některým bláznivým teoriím Holywoodu). Je tedy nesmyslné uvažovat způsobem, že násilník (vrah, zloděj) zplodí násilníka. Dokonce i genetické hledisko zde hraje minimální roli. Tím pochopitelně neupírám jakékoli ženě právo na odmítnutí těhotenství započatého zločinným způsobem.  Takže se ztotožňuji s názorem T. Noonana.

Ad "padesátiprocentní potrat" - ne, není to nesmyslné tvrzení, v jeho vlastní logice založené na pravděpodobnostech ne a to je to jediné, co zpochybňuji. Zpochybňuji ty hrátky s potencialitou. 

Co se genetického hlediska týče, pak sklony k agresivitě dědičné jsou, stejně tak spousta dalších faktorů. Není pravda, že potomek násilníka bude nutně násilník, ale je to signifikantně pravděpodobnější než u potomka ne-násilníka.  

Ohledně myšlenkových experimentů J. J. Thomsonové - také mi připadají křečovité, ale možná zobrazují ženský pohled na věc. Je ovšem zjevné, že v případě ohrožení života matky má matka jednoznačně větší práva než plod. Nelze upřednostňovat potencialitu před aktualitou.

Podle nadpisu jsem čekal spíš obvyklé bláboly "pánbíčkářů" - a byl jsem mile překvapen solidním textem. Díky!

Děkuji. Ale poukazujete na podstatnou věc - na, řekněme, popularizační rovině a v médiích převažují pokud jde o etiku "pánbíčkáři" naprosto bezprecedentním způsobem.