Stará mantra všech oponentů obnovitelných zdrojů je, že takzvaně alternativní zdroje nikdy nenahradí uhlíková paliva a jádro. Opak je pravdou – případě atomu se to už stalo - ve světě se už vyrábí víc energie z obnovitelných zdrojů než v jaderných elektrárnách.
V čem je hlavní problém? V lidech. Chybí osvěta, informovanost. Ani čeští takzvaní odborníci nemají přehled o současných technologiích. Ve Spojených státech vytváří energetické koncepce nezávislý panel vědců – špiček ve svých oborech, informovaný o nejmodernějších technologiích. V Čechách se na koncepci podílí bývalí ministři průmyslu a lidé žijící v podstatě stále ještě ve století páry. Média tu a tam informují o nových objevech ale nedají si práci s většími materiály, které by tohle téme jednak zvýraznily a také ho popsaly v souvislostech.
Češi tak stále žijí v zajetí ropy, atomu a uhlí. Argument proti jiným technologiím je jediný – nic nám atom uhlí ropu nenahradí. Argument, fakta, nepředkládá nikdo. Ani to nejde. Nebo někdo na téhle planetě umí doložit, že slunce je menší, vyčerpatelnější zdroj energie než ropa či uhlí?
Jiná káva jsou jaderné technologie budoucnosti (tuším, že se jim říká termojaderné fúze) – ty by měly být nejen násobně efektivnější a s menším podílem jaderného odpadu, ale hlavně bezpečnější. Ovšem ty jsou stále jen ve stádiu výzkumu.
Atomová energetika v současné podobě nemá budoucnost. Jaderná elektrárna je v podstatě parní stroj z 19. století. Jen místo dřeva a uhlí turbínu roztáčí štěpná reakce. Víc než osmdesát procent energe letí ven komínem nebo se ztratí během přenosu.
Platí také zásadní fakt – kdybychom investovali do alternativních zdrojů tolik peněz a duševního úsilí, co do jaderné energetiky, tak alternativní zdroje už dávno nejsou alternativní.
Na každý čtvereční metr naší krajiny dopadá v našich podmínkách ročně 1200kWh sluneční energie. Elektrifikovaná domácnost spotřebuje 15-20MWh, tedy tolik, kolik dopadne za rok na méně než 20m2.
Staré fotovoltaické články z křemíku byly málo účinné, jejich výroba energeticky náročná. Dnes umíme vyrobit články z více prvků a ty křemíkové vědci mnohonásobně zefektivnili.
Umíme (my lidstvo) už vyrobit ohebné solární panely, z těch je možné vyrobit například karoserii aut. Články jsou násobně výkonější a účinné i v horších světelných podmínkách.
Budoucnost je v rozptýlení zdrojů
Pochopitelně není tu jen slunce. V situaci, kdy se otepluje klima, je zásadní také tzv. biomasa, po našem dřevo. Zalesnění nevyužitých ploch nebo zemědělské půdy v nevýnosných oblastech ČR a v celé Evropě by zmírnilo klimatické výkyvy a stabilizovalo vodní hospodářství. Už jen to je důvod zalesňovat. Dřevo přitom je nevyčerpatelným zdrojem. Pro lokální topení dřevoplynem i pro jeho využití v pohonu automobilů. Osobní auta by přitom nemusela vozit kotle – plyn by se generoval bud v komerční či obecní spalovně a nebo bychom si ho vyráběli a tlakovali doma. Jistě - chce to investice do vývoje technologií – ale není to nic tak náročného, jako například dojít k využitelné termojadrné fůzi.
Jen si to představte: Už dnes by mohly například autobusy v regionech jezdit na dřevoplyn. Stačí relativně jednoduché technické úpravy. V kombinaci s využitím nezaměstnaných jako řidičů by mohla taková doprava fungovat skoro zdarma. Lepší a levná dopravní obslužnost by výrazně snížila individuální dopravu a spotřebu ropy. Zvýšená těžba a zpracování dřeva by následně zvýšilo poptávku po dřevě – a tím i zaměstnanost v regionech. Bude nutné sázet, kácet, řezat, sušit atp. A jak by takové zalesnění prospělo krásnému ale vyprahlému lounsku a mostecku. Ještě pár rybníků a kam by se na ně hrabaly Jižní Čechy.
Bioplyn
Velkým zdrojem je i bioplyn – nové kmeny bakterií umí produkovat bioplyn prakticky z čehokoli. A bez emisí.
Pochopitelně jsou nevyužité miliony tun bioplynu v našich odpadních stokách a na hnojištích zemědělských farem. Přitom si hnůj o využití přímo prosí – bioplyn z kravína či prasečáku může vytápět vedlejší skleník s račaty a paprikou. Zemědělce ovšem musí někdo naučit takové technologie využít a také jim pomoci s investicemi. Ano, nikoli dotace za to, že nezaseju, ale dotaci a úvěr na les nebo bioplynovu kogenerační jednotku.
Opět jsme u toho – kdyby Evropané investovali ty stovky miliard na zemědělské dotace ke změně a zefektivnení hospodaření v regionech, bylo by dávno po starosti s klimatem i po problému s energií.
Decentalizace výrob energie má několik efektů:
Ruší ztráty z přenosu energie
Ruší závislost na centrální nebo mimoevropských zdrojích
Zvyšuje bezpečnost státu
Zvyšuje odpovědné využití energie
Poslední bod důležitý. Eauroameričan vyhodí stejně tolik jídla jako spotřebuje. Vyplýtvá až stanásobná množství papíru a jiných eergeticky náročných surovin oproti obyvatelům třetího světa. To je doslova prasárna – a tím nechci urazit vepře.
Tady jsme u zásadního rozměru filozosie atomových elektráren. Podporují plýtvání. Nejen drancováním veřejných peněz a plýtváním energií při výrobě. Lidem dávají pocit, že když si nevystačí s energií, co mají, stačí přistavět elektrárnu. Problém je přitom jinde – energie vyrábíme spoustu, ale neuvěřitelně s ní plýtváme. Na jednotku HDP spotřebuje téměř dvojnásob energie (a máme násobky emisí) oproti vyspělým zemím.
Ve světě mají energetické firmy jinou strategii – chudým pronajímají za symbolickoý paušál úsporné žárovky, dotují nákup a výměnu úsporných spotřebičů za staré atd.
Není tu energetická potřeba, ale jen finanční
Stavba nového Temelína bude stát řádově dvě stovky a víc miliard. I kdyby výdělek firem se stavbou spojených byl v řádu procent – jde o několik miliard čistého zisku a desítky až stovky milionů pro vyvolené jednotlice. Nedivím se, že o projekt budou bojovat jako lvi. Pamatujte ale, že ty peníze půjdou nejen z mé, ale i z Vaší kapsy, milí případní oponenti.
Solární panely nebo kotle na dřevoplyn takovou sílu nemají – není vidina gigantického kšeftu pro omezený počet správných firem. I proto tyhle technologie stále ještě prohrávají.
Fandům jádra připomínám, že nepůjde jen o další vyhozené miliardy, o dvojnásobek nezničitelného odpadu, ale také o zdvonásobení rozvodné sítě vysokého napětí.
Takže až vám na zahradě postaví gigantický stožár vysokého vedení vzpomeňte si na mě. A nejen vy u Temelína – ocelové konstrukce se potáhnou až k Havlíčkovu Brodu.
A pokud vám eifelovka za barákem nevadí, zkuste si kousek od něj představit betonový bunkr plný aktivního atomového odpadu. Aktivního a nebezpečného desetitisice let. Asi je každému jasné, stovky či tisíce let takové uložiště nebude udržovat za své peníze ČEZ. Ani ho chránit před teroristy, zemětřesením, erozí. Budete to Vy a a Vaši i moji potomci. Taky můžeme poslat odpad do Ruska, které ho ukládá na dno moří. Zasvítíte radostí? Tak jako ryby za ruských jaderných skládek anebo dešťová voda odpařená z takové skládky? Nebo Vám připadne ten pitomý kotel na dřevoplyn přeci jen rozumnější. Uvidíme.
