Nejstarší nálezy obilného rmutu na území starých Sumerů jsou stejně staré jako ty na území dnešního Bavorska. Podle odhadu vědců jsou staré až 10 000 let. Je zřejmé, že pivo nevzniklo na jednom místě.Také je jisté, že pivo nikdo nevynalezl z náhlého vnuknutí, ale lidé k jeho výrobě logicky dospěli. Pivo znali lidé samozřejmě dávno před nejstarší lidskou civilizací ve zmíněném Sumeru.
Starší bratranec Člověka moudrého, Neandrtálec, se z 90ti procent živil masem a podle všeho na svou potravní jednostrannost doplatil. Naši předkové rodu Homo sapiens Člověk moudrý se podle posledních teorií živili převážně sběrem nejrůznějších rostlinných plodin, hmyzu, slimáků a podobných lehčeji dostupných potravin. Ženy potěší informace, že to byly ony, kdo plody, semeny a kořínky živily rod. Muži sice lovili, ale občasný jejich úlovek byl jen zpestřením jídelníčku, kterým si podle vědců kupovali sex.
Produkt solidarity
Další charakteristikou člověka moudrého byla starost o slabší členy tlupy. Z vykopávek je zřejmé, že relativně vysokého věku se dožívali i členové rodu, kteří nebyli schopni se o sebe postarat. To proto, že byli zmrzačení nebo příliš staří. To dakazují vykopávky koster se zhojenými těžkými zlomeninami anebo lebky bezzubých starců.
Proč ten pitomec zmiňuje kosti a bezzubé lebky v dějinách piva, napadá jistě mnohé milé čtenáře. Trpělivost, tady je totiž klíč k odhalení prvotního objevu piva!
Semena nejrůznějších trav byla ideální potravou na horší časy – na slunci, později u ohně se semena usušily, leckdy až upražily a v pozdějších dobách se zrní uschovalo do hlubokých, vypálených děr v zemi.
Tenhle způsob úschovy potravinových zásob praktikovaly ještě dlouhá tisíciletí staré národy po celém světě. V čase nedostaku přišlo zrní vhod. Před vynálezem mletí zrna a pečení chleba z mouky měli staří a děti problém – těžko mohly bezzubé dásně drtit usušené zrní. Nezbývalo než obilí předem namočit.
Suchá nebo namočená zrna bylo ovšem praktičtější nažvýkat dopředu, aby starci mohli jíst, když mladší část tlupy vyrazila někam dál za potravou. Tak jako ptáci a další zvířata krmí mláďata rozžvýkanou potravou, tak i prvotní lidé krmili mladé, ale i staré předem rožvýkanou potravou. Promitivní kmeny lidí žijících na úrovni doby kamenné to dělají přesně tak i dnes.
Lidské sliny obsahují kvasinky. Stačilo, aby tykev nebo jiná nádoba s nažvýkanou kaší ležela den v teple a máme tu první obilnou zkvašeninu. To ostatně platí i v případě, kdy se někdo napil z nádoby s namočeným obilím a infikoval ji tak kvasinkami. Navíc pokud byla zrna předtím upražena proběhly v nich enzymatické změny, podobné jako při dněšním sladování a pračlověk už popíjel první stout.
Důkaz?
Ve starém Peru Inkové kukuřičné pivo vyráběli přesně takhle – usušená zrna kukuřice ženy rozžvýkaly a splu se slinami a vodou nechaly zkvasit. Přesně takhle, ale z jiných obilovin, vyrábí svoje kvašené nápoje dodnes primitivní domorodci v Africe a v Polynésii. Ještě staří Hebrejci vyráběli svoje pivo „šecher“ pouze z obilí praženého na sluncem rozpálených kamenech v poušti a svoje původní pivo tak dělali i Řekové. O zakvašení prvního piva na světě slinou boha Odina hovoří i staré germánské ságy.
Chléb vznikl prakticky současně - v okamžiku, kdy rozžvýkaná obilná kaše na prudkém slunci či ohni uschla na placku.
Výše uvedené můžeme tedy shrnout:
Pivo znal Homo sapiens od okamžiku, kdy začal pojídat a schraňovat zrno.
Neandrtálci pivo neznali. Byli fyzicky zdatnější a měli větší mozek než Homo sapiens, ale stejně vyhynuli. Neuspěli v soutěži s Člověkem moudrým, který pivo znal a pil.
Pivo člověk uměl vyrábět ještě před před vynálezem zemědělství – tedy před tím než sám začal úmyslně pěstovat vybrané plodiny.
Naopak!
Objev výroby piva a chleba přiměl první zemědělce, aby začali cíleně pěstovat obilí. Do té doby totiž pralidé vystačili s pouhým sběrem. Rostoucí poptávka po obilných produktech, které zachutnaly, byla důvodem, který stál za vytvořením první technologické revoluce v dějinách lidstva a také základním kamenem prvních civilizací.
Žena stvořitelka
Je nepochybné, že hlavními sběrači semen a zrní byly ženy. Nejspíš ženy přišly na to, že ze zbytků odhozených rostlin vzejdou nové a začaly je sázet úmyslně. Tím, kdo rozyžvýkal první zrna a nechal je zkvasit byly nejspíš taky ženy. Ženy vynalezly pivo a zemědělství. Alespoň za to první bychom našim ženám měli složit veliký hold. Tenhle vynález už nikdy nebude překonán. Byť úmysly nebyly nejčistší. Tak jako si muži předtím za ulovenou zvěř kupovali sex tak od vynálezu piva otěže domácnosti třímala žena.
Jaroslav N. Večerníček
(z připravované knihy Ilustrované dějiny piva)
